Hejtman Rath: Nečas a Kalousek nás zadlužují jako nikdo v minulosti

Pane hejtmane, co říkáte na rostoucí střety mezi majoritou a nepřizpůsobivými občany?

Obávám se, že tyto problémy budou jenom eskalovat. Je to způsobeno řadou faktorů. Prvním je, že dlouhodobě selhávají snahy zvýšit sociální statut významné části romského etnika, tedy zvýšit jejich vzdělanost a pracovní zapojení. Z tohoto důvodu stoupá počet lidí, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní a nevychodili žádnou školu. Je to uzavřený kruh, protože tito lidé jsou i z těchto důvodů nezaměstnatelní, žijí na hranici životního minima nebo i pod ní, a stávají se lehkou kořistí pro různé spekulanty, kteří například vydělávají tím, že je sestěhovávají na jedno místo a svůj byznys založili na tom, že za „smradlavou díru" inkasují třeba deset tisíc.

Zde se odhalila i slabina českého sociálního systému, který není schopen kontrolovat, za co a komu platí. Obdobně je tomu i s různými lichváři, kteří výše jmenované skupiny zneužívají. Tyto sociálně vyloučené romské skupiny pak přežívají vlastním způsobem, jenž obtěžuje okolní majoritní společnost. Někdy nejde už jen o obtěžování, ale přímo o ohrožení nejrůznějšími druhy kriminality.

Co to podle vás znamená?

Výsledkem je růst agresivity na obou stranách. Romové se cítí zahnáni do kouta, kde nemají co ztratit, a reagují agresí nebo nárůstem kriminality. Majoritní společnost neví co s tím a lidé na rozhraní těchto dvou světů reagují agresivně, protože se cítí ohroženi. V tomto případě policejní síla věc nevyřeší. Může dočasně problém utlumit, ale ten v brzké době vyvře s větší silou. Podle mého soudu je prvním krokem zapojit do řešení romské elity, především podnikatelské. Ty by s pomocí veřejné správy a policie měly pomoci potlačit lichvu a spekulace s nájmy nedůstojných prostor, současně by měly začít vytvářet odpovídající pracovní příležitosti pro tyto skupiny. Nutný je i jejich tlak na to, aby se po vytvoření vhodných pracovních příležitostí sociálně vyloučené skupiny do práce i skutečně zapojily. To bez aktivní role romských podnikatelských elit nebude možné.Ruku v ruce s tím pak jde i vzdělání, které by mělo umět reflektovat i specifický způsob života a hierarchii hodnot romského etnika.

K TÉMATU:

Jak v této situaci hodnotíte postoj premiéra a prezidenta, který hovořil o nemilosrdném použití síly?

Petr Nečas se zachoval zbaběle, že místo nepokojů nenavštívil, respektive zajel tam až s velkým časovým odstupem a po masivní mediální kritice své nečinnosti. Slovní spojení „nemilosrdně silou" dost často používali ve svých projevech nacističtí pohlaváři. Z tohoto důvodu vidím toto slovní spojení z úst prezidenta republiky jako naprosto nevhodné. Navíc jsem nepochopil, proti komu by síla měla nemilosrdně zasáhnout. Zda by terčem měli být bouřící se Romové ve svízelné situaci, anebo právem naštvaní ostatní občané, kteří upozorňují na neudržitelnou situaci v místě jejich bydliště. Připadá mi, že by Václav Klaus nechal zmydlit obě skupiny, a tím by věc bral za vyřešenou.

Jaký pohled máte na zaměstnance MŠMT Ladislava Bátoru?

Celý příběh okolo pana Bátory mi připadá úchylný. Pan Bátora je bizarní osoba s výstředními názory, které nestojí moc za pozornost. Je překvapivé, že si v něm našel zalíbení jak Václav Klaus, tak i ministr Josef Dobeš. Z pohledu státní symboliky je horší zamilovanost Klause, z pohledu vzdělávací soustavy je zase horší to, co dělá Dobeš. Nicméně z pohledu fungování veřejné sféry mi připadá tragické, jaký prostor této marginálii věnují sdělovací prostředky.

Pro kraje, jakožto dlouhodobě velmi populární instituce z hlediska občanů, jsou velmi důležité fondy EU. Jakým způsobem je čerpáte a jaké projekty byste v této souvislosti zmínil?

Máme už prakticky rozdělené všechny finanční prostředky, které kraj spravuje v rámci evropských fondů. Nejvíce peněz putuje do krajské silniční soustavy na větší rekonstrukce, dále na výstavbu školek, opravy škol, modernizace nemocnic, revitalizace náměstí a městských center, na nové vlakové soupravy, cyklistické stezky, historické a kulturní památky, na změnu charakteru Jezuitské koleje v Kutné Hoře či buštěhradského zámku.

Měl byste pro starosty a primátory jiných měst radu týkající se právě fondů Evropské unie?

Při našem nástupu na kraj jsme zásadně změnili nastavení fondů. Předně jsme u každého projektu začali důsledně kontrolovat cenu tak, aby odpovídala ceně obvyklé. Tím se nám podařilo uspořit několik set milionů a díky tomu uspokojit násobně více žadatelů. Dále jsme každý typ projektu limitovali maximální částkou, kterou může žadatel chtít. Cílem bylo vést žadatele tak, aby volili co možná nejekonomičtější řešení. Peníze jsme přesměrovali především do školství a zdravotnictví. Peníze na cestovní ruch pak především směřujeme do záchrany významných kulturních památek.

Jaká priorita z vašeho volebního programu se nesplní?

Nesplníme převod nemocnic z akciových společností na neziskové organizace, ale není to naše vina.

Jak to?

O převod jsme zažádali ministerstvo zdravotnictví již před více než dvěma lety, splnili jsme všechny zákonné náležitosti a ministerstvo zdravotnictví celou věc sabotuje. Navíc vládní koalice v těchto dnech schválila na návrh poslance Šnajdra i zrušení vlastního zákona o neziskových nemocnicích.

Jaké největší problémy trápí obyvatele Středočeského kraje?

Určitě je to nepříznivý stav silniční sítě. Máme však skoro deset tisíc kilometrů silnic II a III. třídy, které byly desítky let zanedbávané. Obávám se, že zvláště v době, kdy nám vláda škrtá stamiliony příjmu do krajského rozpočtu, bude velmi obtížné, ba téměř nemožné, tento problém zásadně vyřešit.

Pokud jde o vládní rozpočet, o kterém jste právě hovořil, co na něho říkáte?

Rozpočet počítá s dluhem vyšším než sto miliard korun, a to za situace kdy ministr Kalousek opět nadhodnotil předpoklad příjmu. Stejně jako v minulých letech se ukáže, že příjmy budou nižší a státní dluh výrazně vyšší než sto miliard korun. Vláda tvrdí, že bojuje proti zadlužení a přitom naši zemi zadlužuje tak, jako žádná vláda v minulosti.

Rozhovory s dalšími volenými zastupiteli: