Pane Nárožný, v úterý jste se zúčastnil jako jeden z kmotrů vítání na svět kompletní ucelené série knih o českých dějinách (Velké dějiny zemí Koruny české, nakl. Paseka). Mimo jiné jste přitom pronesl, že by se lidé proto, aby neopakovali své chyby, měli učit z historie. Teď budeme slavit 25 let od sametové revoluce. Co bychom i v její historii měli hledat, abychom se poučili? Nezdá se vám, že možná tu je opět chvíle, kdy bychom měli začít hledat souvislosti s těmi minulými událostmi?
Zrovna toto bych od převratu, který tu nastal, do souvislostí nedával. Trochu mě mrzí, jak a kam se to vše ubírá a že lidé možná tu historii ignorují, ale nedělám si žádné iluze, že to je v jiných zemích jinačí. Je však škoda, že historie je u současných školáků opravdu tak nemilovaná.
Podle čeho tak usuzujete?
Vždyť ani studenti nedokáží vyjmenovat naše české prezidenty. A to vůbec nemluvím o tom, zda by je uměli zařadit do jistých konkrétních časových období. Historii dnešní školáci málo probírají, dějepisných hodin mají podle školních osnov týdně velice málo. Žijí v takovém jakémsi optickém klamu, že v době internetu není třeba ty historické znalosti mít. A to mám na mysli ty úplně nejzákladnější. Oni si to prostě takzvaně vygooglujou, najdou si to datum. Ale historie není přece o tom, že 1. světová válka začala tehdy a tehdy… A skončila. Ta historie je přeci o souvislostech. Když se dříve říkalo, že historie je učitelka života, tak to tak opravdu je. I když je třeba dodat, že ne že by dávala návod na život, to v žádném případě ne. Ale že díky ní se člověk trochu srovná se životem a pochopí mnoho věcí a souvislostí.
Pochopí to jak ve svém vlastním národě, tak i v těch národech jiných – pokud jejich historii zná. Ví, proč jsou někteří lidé takoví a takoví, proč se stalo tohleto, proč jsou Poláci asi jiní než my, proč jsou jiní Němci, jak je možné, že se tohleto stalo… A to je přece strašně důležité vědět.
Hodně lidí sází na to, že to pozná třeba i díky cestování, které si může dovolit podstatně více než kdykoli v minulosti – že mu to cestování do jisté míry znalosti zprostředkuje…
Ale kdepak. Pokud člověk nemá ani ponětí o té historii země, kam jede, tak chodí mezi katedrálami a… Přiletí například do Říma, chodí tam po ulicích, a když se tam nezastaví zrovna třeba u krámku s módou či obuví, aby se tam na ty boty a krásné šaty podíval, tak z toho vlastně vůbec nic nemá. I kdyby tak procestoval celý svět. Vůbec nechápe, proč je to právě tam na tom místě takové a proč je to jinde jiné.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová