Hlad po osobních údajích v „komerčním přítmí“

28.01.2014 11:20 | Zprávy

Právo na ochranu osobních údajů je základním lidským právem a rozhodování o tom, komu své údaje svěříme, musí zůstat naším svobodným rozhodnutím, říká předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů RNDr. Igor Němec v rozhovoru, který je zaměřen především na téma, proč je důležité si chránit zdánlivě tak samozřejmou a běžnou věc, jakou jsou údaje o nás a našich blízkých.

Hlad po osobních údajích v „komerčním přítmí“
Foto: tan
Popisek: RNDr. Igor Němec, předseda Úřadu na ochranu osobních údajů

Dne 28. 1. 1981 byla ve Štrasburku vyhlášena Úmluva č. 108 o ochraně osob. V čem byl tento počin tak významný, že si jej připomínáme jako Den ochrany osobních údajů?

Den ochrany osobních údajů je od roku 2006 různým způsobem „slaven“ ve všech evropských státech, ale zdaleka nejen v nich. Má být pro lidi příležitostí, aby lépe pochopili, jaké osobní údaje jsou o nich shromažďovány a proč, jaké jsou zpracovávány a jaká práva při těch zpracováních občané mají, jak důležité je neztratit o svých osobních údajích přehled. Osobní údaje jsou totiž klíčem k našemu soukromí. Právo na jejich ochranu je základním lidským právem a rozhodování o tom, koho do něj vpustíme, musí být a zůstat naším svobodným rozhodnutím. V době rozvoje informačních technologií je ovšem právě přenos a shromažďování dat čím dál technicky snazší a potenciál jejich zneužívání větší. 

Pro Česko se ochrana dat stala relevantním tématem až po listopadu 1989. Ale co bylo hlavním impulsem, že Česká republika v roce 2000 přijala zákon o ochraně osobních dat, na jehož základě vznikl Úřad pro ochranu osobních dat? 

Zákon o ochraně osobních údajů vznikl a byl přijat v souladu s právem Evropských společenství i mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, a také k naplnění práva každého na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromí. Tento zákon také upravil práva a povinnosti při zpracování osobních údajů a stanovil podmínky, za nichž se uskutečňuje předání osobních údajů do jiných států – dodnes jeden z velmi aktuálních problémů.

Není snad třeba připomínat jednání, která vede Evropská komise se Spojenými státy v zájmu toho, aby mechanismus, který v rámci americké justice chrání osobní údaje evropských občanů – tzv. Safe Harbor, bezpečný přístav, byl zlepšen. Vyprovokoval ho nepochybně případ NSA a Snowden, ale jde fakticky také o ochranu osobních údajů v komerční sféře.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: red

Mgr. Bc. Vít Rakušan byl položen dotaz

Proč se scházíte s podezřelými lidmi?

Jestli jste si chtěl jen ověřit, jestli GIBS věc řešila, proč jste se nezeptal přímo někoho z GIPS nebo policie? Jste přeci ministr vnitra. Podle mě tak netvrdíte pravdu a něco tu smrdí

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Stanjurova čísla vycucaná z prstu. Plakal bych, říká Hrnčíř z SPD

20:24 Stanjurova čísla vycucaná z prstu. Plakal bych, říká Hrnčíř z SPD

Říkali jsme to a nedělá nám radost, že se to naplňuje. Tak komentuje poslanec Jan Hrnčíř fungování s…