Lékařské odbory informují, že koronavirem se nakazilo už přes 1 700 zdravotníků, z toho asi 400 lékařů. Žádají, aby byla omezena zbytná lékařská péče. Co si o tomto případném kroku myslíte? Již na jaře někteří kritici hovořili například o tom, že omezení mohou v delším období přispět k většímu výskytu rakovin a dalších nemocí, kvůli zanedbané prevenci…

Určitě nejsem pro omezování zdravotní péče. Už na jaře jsme mohli vidět, jak se zbytečně vyděšení lidé zdráhají navštívit nemocnice, aby pak umírali na jinak banální zdravotní problémy. Zdravotnictví je zkrátka oblast, kde se musí pracovat i ve chvíli, kdy to s sebou nese větší rizika. Je ale potřeba vybavit zdravotníky v dostatečné míře ochrannými pomůckami a udělat taková opatření v provozu zdravotnických zařízení, aby se možnost nákazy snížila na minimum.

Domníváte se, že přínos současných vládních opatření pro zachování zdraví obyvatel převažuje zátěž, kterou tato opatření představují pro ekonomiku a individuální svodody?

Je potřeba zdůraznit, že odpovědnost za své zdraví měl, má a bude mít především člověk sám. Platí to i v této mimořádné situaci a žádné vládní opatření nenahradí zdravý, selský rozum a odpovědnost každého z nás. Pro mě to znamená nenechat se ani vyděsit hysterií šířenou některými politiky a médii, ani se vykašlat na ochranu zranitelných skupin. Vládní opatření by mohla mít větší smysl, kdyby nebyla chaotická a neustále se měnící. Stylem, kterým je vláda zavádí, spíše ale ke zmatku a hysterii přispívá, než aby ji uklidňovala.

Je zde argument, že část opozice, která nyní vládu kritizuje za pomalé zavedení roušek a nedostatečnou důslednost, na jaře proti rouškám a omezením brojila, a není tak konzistentní. Je to podle vás platná připomínka?

Už na jaře jsem velmi kritizoval tvrdá, restriktivní opatření, jejichž negativní ekonomické důsledky ještě pocítíme. A jsem v tom konzistentní i nyní, kdy si myslím, že by bylo tragédií, pokud by došlo opět k uzavření či zmrazení naší ekonomiky. Nejhorší na tom je, že toto nákladné a drastické jarní zmrazení, kterým jsme si draze koupili čas, nebylo využito k tomu, abychom na druhou vlnu byli lépe a systematicky připraveni a nemuseli sledovat chaos, který se dnes opět děje. Je ostuda současné vlády, že nedokázala navýšit dostatečně kapacity hygien, odběrových – testovacích míst, vidíme nefungující trasování a chytrou karanténu a ve výčtu bych mohl pokračovat. Mimo jiné mě ale samozřejmě děsí i to, že covid je využíván k růstu role státu v životě nás všech a v míře zásahu do našeho soukromí. Jsem smutný z toho, jak snadno se bez většího odporu svobod a soukromí vzdáváme.