Pane Golonko, prožíváme období adventu a brzy tu budou i svátky vánoční, tedy svátky křesťanské. Je na Slovensku znát, že alespoň podle statistik u vás žije více věřících než v Česku?

Ano, to jsou čísla, ale je to problém také mezigenerační, protože celá řada mladých lidí u nás netuší, co to vlastně advent znamená, a myslím si, že celá nastupující generace už k těmto svátkům zdaleka nemá tak blízko, jako jsme měli my. Takže ten počet křesťanů podle mě klesá. A výsledkem toho jsou znevážení, osočování v dnešní době, kde se ztratila ta úcta k druhému člověku. Dobrý katolík není ten, kdo chodí každý den do kostela. Musí se taky jako katolík ke svému okolí chovat. A to se často neděje – a v těch statistikách to nenajdete.

Vy tedy advent slavíte?

Ano, samozřejmě. U nás v rodině se to připomíná, máme adventní kalendář, vyzdobený dům a už i ozdobený stromeček. Víte, já jsem vyrůstal u salesiánů (významná římskokatolická kongregace, která se věnuje výchově mládeže) a ti nám tehdy v Bratislavě jako dětem z chudých rodin nabídli celou řadu možností. Chodili jsme na mše, stavěli modely, hráli fotbal atd. A tím se samozřejmě vytvořil můj pozitivní vztah ke křesťanství.