Je to karnevalový průvod, který má propagovat filozofii mnoha pohlaví, jak ji pod záminkou boje za lidská práva propaguje hnutí a lobbistická skupina LGBTIQ. Propaguje se tak celá řada takzvaných sexuálních menšin včetně jejich nejrůznějších a někdy i vzájemně nepříliš sourodých etických a politických nároků.

V průvodu šla i celá řada celebrit. Proč právě umělci podle vás tyto akce často podporují?

Svého času se vedla dlouhé roky kampaň za odkriminalizování a odmedicinalizování homosexuality. Tento logický požadavek je ve většině vyspělých zemí splněn. Byl široce podporován humanisticky smýšlejícími intelektuály. Velká část elit se dnes domnívá, že podobně oprávněné jsou i další požadavky jak některých homosexuálů (manželství, adopce), tak dalších menšin, tedy transsexuálů a „queer“ skupin. Biologičtí intersexuálové se sem dostali nějakým nedorozuměním. Že tedy jejich často hodně přehnané „nároky“ jsou jakousi modernizací, etickým a politickým pokrokem.

Organizátoři tohoto pochodu kladli letos velký důraz na to, že chtějí respekt. Dříve mluvili spíše o toleranci. Proč myslíte, že tato změna, a proč podle vás respekt?

V tomto směru organizátoři opisují od antirasistické kampaně UEFA. Postoje společnosti k sexuálním menšinám mají ovšem s rasismem málo společného. Vždyť svou příslušnost k sexuální minoritě nikdo z nás nemá na čele napsanou.

Lidé se, dá se říci, rozdělili na dva tábory. Jedni pochod podporovali, další ho poměrně tvrdě kritizovali. Například senátor Čunek označil tuto akci za pochod smrti naší civilizace, za což sklidil z mnoha stran kritiku. Co na jeho slova říkáte?

Já bych nebyl tak příkrý jako onen hejtman. Nicméně jisté je, že sexuální preference každého z nás jsou jeho výsostně intimní věcí. Není tedy správné příslušnost k tomuto druhu menšin vyhlašovat veřejně a exhibovat s ní. Zejména propagace různých fetišismů a problematických sexuálních praktik oblibě homosexuálů nebo transsexuálů nijak nepomáhá.

Senátor také řekl, že by byl rozhodně proti, aby homosexuální páry mohly adoptovat děti. Co vy si o této problematice myslíte? Schválil byste adopce v těchto případech?

Je to modernistický výstřelek, který je většinou homosexuálních mužů a žen podporován. Nicméně zejména někteří homosexuální muži v něm vidí cosi jim nepříslušného. Jde o jakousi heterosexualizaci homosexuality. Stejnopohlavní dvojice mohou samozřejmě děti vychovávat a může jim to být umožněno, jedná-li se o jedince psychicky a sociálně dobře adaptované a nekonfliktní.

Někteří odpůrci poukazují na to, že by si děti z těchto „rodin“ mohly vzít příklad a různé návyky. Že by se v podstatě mohly zhlédnout a inspirovat se homosexuálním vztahem svých „rodičů“. Ale je to vůbec možné, pokud by se toto dítě narodilo jako heterosexuální?

Splňuje-li taková adoptivní dvojice uvedenou podmínku a žije bez konfliktů mezi sebou a s okolím, pak dětem v ní vychovávaným nic nehrozí. Homosexualita není získávána výchovou a napodobováním rodičů. Homosexuální jedinci ve svých vztazích vychovávají v naprosté většině heterosexuální děti. Rozumný člověk přece nebude po svých dětech chtít, aby jej napodobovaly v intimním sexuálním životě. Dítě v takové dvojici vychovávané může ovšem být stigmatizováno, pokud se chování jeho adoptivního pěstounského páru bude nápadně lišit od ostatních lidí. To ovšem zdaleka není obvyklé.

A mohou tedy být dva tatínci nebo dvě maminky pro dítě plnohodnotnou rodinou?

Plnohodnotná rodina to být nemůže. Může se však jednat o hodnotnou rodinu náhradní, která dítěti poskytne emoční a psychosociální zázemí. Ani heterosexuální pár není vždy dokonalou zárukou úspěšné adopce.

V tomto kontextu, co říkáte na rozhodnutí českého Ústavního soudu, který přiřkl dvojnásobné rodičovství dvěma homosexuálům, kteří využili moderní formu náhradního rodičovství? Oba odevzdali své sperma k oplodnění embrya, které odnosila náhradní matka. Zatímco v USA, kde to celé fyzicky proběhlo, jsou automaticky registrovaní jako rodiče – v České republice o tom, zda budou zapsáni jako „otec a matka“, musel rozhodnout Ústavní soud, prý pouze pro tento konkrétní případ. Co si o tom myslíte? Povede to k legalizaci takovýchto případů u nás?

Nesouhlasím s tímto pojetím rodičovství, jak je již dnes umožňují některé státy. Dítě by mělo mít vždy jasno, kdo je jeho otec a kdo jeho matka. Ostatně nárokuje to i Charta práv dítěte. Aby se k početí najala náhradní děloha a aby se odmítlo jasně určit, který z partnerů je biologickým otcem dítěte, to je, myslím, nepřijatelné. Takové hraní si na tatínka a maminku považuji za eticky nepřijatelné.