Inkluzi je třeba zrušit, ubližuje dětem, myslí si zkušená učitelka
18.05.2022 17:30 | Rozhovor
Čtvrt století pracuje s dětmi s mentálním a kombinovaným postižením. Přesto je přesvědčena o tom, že plošné zavedení inkluze bylo chybou. „Žáci se sníženým rozumovým intelektem se špatně orientují v běžném vzdělávacím procesu dnešního školství. Plošná inkluze jim to samozřejmě umožňuje, ale systém i naše společnost není v tomto připravena,“ myslí si speciální pedagožka, vedoucí odborného výcviku a členka Trikolory Xenie Šustalová, která v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz podrobně popisuje, jak se inkluze negativně podepisuje na postižených dětech i celém vzdělávacím systému.
Již řadu let se vedou diskuse o tom, jestli plošná inkluze dětí bylo nebo nebylo správné rozhodnutí. Jak to z vašich zkušeností hodnotíte vy?
Plošná inkluze v takové míře, jako je zavedena nyní, je v mnoha případech nešťastným řešením pro začleňování „jiných“ dětí do tříd základních škol. Velkou chybou je podle mého názoru především pro děti s mentálním a kombinovaným postižením. Já sama s těmito žáky pracuji už 25 let a dopady inkluze se projevují každý rok po příchodu nových žáků do naší školy. Žáci se sníženým rozumovým intelektem se špatně orientují v běžném vzdělávacím procesu dnešního školství. Plošná inkluze jim to samozřejmě umožňuje, ale systém i naše společnost není v tomto připravena. Podívejme se například na personální obsazení základních škol. Ve speciálních školách musí mít každý pedagog vzdělání pro práci s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. V běžné ZŠ jsou pedagogové, kteří speciální pedagogiku vystudovanou většinou nemají. Počty žáků v běžné třídě ZŠ jsou daleko vyšší než ve speciálních třídách, kantor nemá možnost individuální práce s dítětem, které učivo nestíhá a nerozumí mu. Nezachrání to ani asistenti, kteří teď jsou téměř v každé třídě a padnou na ně nemalé finanční prostředky. Když si uvědomím, kolik času a úsilí potřebuje žák už s hraničním pásmem mentálního postižení, co potom takový žák se středně těžkým mentálním handicapem, který je integrován v rámci plošné inkluze na základní školu? Příklad z praxe: žák s lehkým mentálním postižením, začleněn do běžné základní školy, se hlásí na střední školu, kde má zájem o „H“ obor, střední škola ho přijímá. Z jeho rozumově nižším intelektem, než mají jeho spolužáci, již po pár týdnech začínají problémy - nerozumí učivu, nezvládá pracovní tempo, nedokáže se samostatně orientovat v odborných či pracovních věcech, je jiný, nezačlenění do kolektivu, spolužáci jej začínají šikanovat, atd. Toto vše samozřejmě vede k psychickým problémům žáka a celá inkluze, která má být především kladným začleněním do vzdělávacího a společenského života, ztrácí význam. A ze své praxe mohu uvézt i další příklad z druhé stránky: žák s Aspergerovým syndromem je integrován na střední školu, kde zvládne maturitní zkoušku, ale není schopen se začlenit ani do pracovního procesu či společenského dění. Přichází na odborné učiliště, kde se vzdělávají žáci se speciálně vzdělávacími potřebami a kde je na něj školský systém ve všech oblastech připraven. Po 3 letech získává výuční list a je schopen dle svých možností se do pracovních, společenských i životních procesů začlenit bez velkých psychických problémů. Proto si myslím, jak jsem již řekla na začátku, plošná inkluze není správná.
Proč podle vás došlo k tomuto politickému rozhodnutí?
https://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/Senatorka-Zwyrtek-Hamplova-Jako-senatorka-bych-mela-mit-pravo-na-nezacernene-verze-772210
- Když tyto informace získáte, zveřejníte je? Protože proč bychom tyto informace o odměnách a hospodaření Čt nemohli znát i my občané, když teda mnohdy ...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.