Chystaná reorganizace policie vyvolala vládní krizi. Názory na ni se různí, na jedné straně stojí policejní prezident a ministr vnitra, v jehož kompetenci organizace policie nesporně je, na druhé Andrej Babiš, ministr spravedlnosti Robert Pelikán, státní zástupci i protikorupční nevládní organizace, ale i někteří sociální demokraté – exministryně Marie Benešová, bývalý státní zástupce Miroslav Antl a dokonce i exministr vnitra František Bublan. Co si o tom myslíte?

Jako člověk, který není členem sněmovního bezpečnostního výboru, a tudíž neměl v ruce návrh reorganizace, to nemohu věcně posoudit. Ale když se na to podívám po kompetenční stránce, policejní prezident má ve své kompetenci tyto změny dělat, a ministr vnitra je od toho, aby posoudil, zda s tím bude souhlasit. A všechno, co je nad tím, je podle mne ukázka přetahované o moc a vliv těch, kteří tento nástroj v ruce nemají, myslím tím ministra financí Andreje Babiše a ministra spravedlnosti Roberta Pelikána.

V minulosti se často mluvilo o válce dvou specializovaných útvarů, protimafiánského a protikorupčního, třeba i proto, že ÚOOZ Roberta Šlachty překračoval své kompetence a zabýval se případy, které spadaly pod ÚOKFK. Není už jen to dostatečný důvod ke změně?

Tuhle – lidově řečeno – válku policajtů jsem samozřejmě sledovala. Myslím, že z tohoto pohledu dává reorganizace smysl. Zřízení jedné zastřešující organizace, která bude uvnitř rozdělena tak, aby jednotlivé sekce mezi sebou nevedly válku, aby bylo přesně vymezeno, co komu náleží a co má vyšetřovat, by vedlo k přehlednosti vnitřní struktury a zabránilo by i takovému partyzánskému pojetí výkonu vrcholných policejních složek, kdy šly proti sobě. A z takového soupeření nemůže mít podle mne radost nikdo, ani politik, ani občan.

Takže nesouhlasíte s názorem prezidenta Miloše Zemana, že v rámci policie by měla být mezi útvary konkurence, protože to přispívá k větší efektivitě jejich práce?

S tímto názorem opravdu nesouhlasím. Můj dědeček byl prvorepublikový rotmistr, za druhé světové války ho nacisti popravili. Nedovedu si představit, že v policii a armádě, což jsou hierarchicky sestavené složky státu, by mohlo panovat něco jako soutěž mezi jednotlivými skupinami. Tam platí, že rozkaz je rozkaz a musí se splnit.

Podle vás jde ze strany Andreje Babiše v případě boje proti reorganizaci policie o vliv a moc. Ale neobáváte se, že teď bude naopak vypadat jako jediný skutečný bojovník proti korupci a zároveň jako obětní beránek, proti němuž jdou všechny tradiční strany?

Andrej Babiš se snaží vnutit už nejméně od roku 2011 do politiky a snaží se veřejnosti namluvit, že on je jediným bojovníkem proti korupci, že on je ten jediný čistočistý rytíř na bílém koni, který přijíždí vymést chlév. Ale není to pravda, měl by si nejdřív zamést před vlastním prahem, vysvětlit, jak to bylo s Františkem Mrázkem, jak to bylo s jeho kontakty s panem Pitrem, jak to bylo s kontakty s panem Rittigem, kde vzal peníze na začátek svého podnikání. Prostě by měl vysvětlit celou tu éru 90. let, s kým a jak podnikal a s kým ten byznys dělal. A teprve potom by si mohl hrát na protikorupčního bojovníka. Myslím, že v jeho případě opravdu platí, že zloděj volá chyťte zloděje. Na to nic přiléhavějšího není. On už se ale delší dobu snažil o nějaké rozvrtání vládní koalice, ať už to bylo na základě rozpočtu, kdy vyhrožoval, že už takhle koalice jednat nemůže. Skoro bych řekla, že hledal záminku k tomu, aby mohl na sebe před podzimními krajskými a senátními volbami strhnout pozornost a vyvolat takovou válku uvnitř koalice, která by vyústila v tu řež, která nás bezpochyby čeká v předvolební kampani. Potřeboval se dostat do pozice protikorupčního bojovníka a reorganizace policie, proti které se tak vymezuje, mu v tom velmi pomáhá. Ale myslím, že věcně o tom nic neví, že tomu resortu nerozumí, přestože v Agrofertu soustředil řadu bývalých policejních špiček z policie a kriminální služby, které říká bezpečnostní skupina Agrofertu. A jeho pracovníci mu jistě nějaké podklady dávají, ale to všechno má sloužit jen jemu, jeho osobnímu byznysu, není to nic, co má sloužit české společnosti a českému státu.

Objevují se informace, které potvrdil i sám plukovník Šlachta, že v minulých letech docházelo ke schůzkám mezi ním a Andrejem Babišem. Není to zvláštní?

Přijde mi to velmi podivné a přesně to ukazuje, že si Andrej Babiš vytvářel svoji bezpečnostní skupinu, ale i s přesahem do těch skupin, které zatím ještě byly státní, navazoval tam nitky a soukal si tam síť, kterou potřeboval k tomu, aby do ní chytal všechny, kteří jsou mu nepohodlní, a aby v ní sám nikdy neuvázl. Kdyby se na kteréhokoli jiného politika, který by byl podezřelý z něčeho podobného jako on, třeba že nemá čisté podnikání s Čapím hnízdem, provalily jeho kontakty s panem Šlachtou nebo někým podobně vysoce postaveným v gardu policie, byl by okamžitě pod tvrdou mediální kontrolou, zatímco Andrej Babiš to obrací a říká, že tak je to správně. Ale správné to opravdu není.

Předseda ANO, vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš stále vládním kolegům vyhrožuje odchodem z koalice, požaduje odvolání policejního prezidenta, případně i ministra vnitra Milana Chovance. Měli by odejít a upustit od reorganizace policie, aby skončila vládní krize?

To je ukrutné divadlo, kterého jsme svědky. Pan ministr Babiš nejdřív řekl, že nepůjde na Bezpečnostní radu státu, jejímž je členem. Vůbec si neumím představit, že v situaci, kdy je svolána Bezpečnostní rada státu, což je orgán, který se svolává ve vážných situacích, někdo řekne, že tam nepůjde. Nakonec prohlásil, že tam půjde. Teď chce odvolávat ministra vnitra a žádá, aby odstoupil prezident policie. Já nejsem fanoušek této vlády, vymezuji se proti ní od samého počátku jejího zrodu, ale když se podívám na aktivity ministra Babiše, je zřejmé, že on jde tvrdě jako dravec po veškeré moci, kterou by chtěl pro sebe získat. Ať už je to motivováno finančním prospěchem, proto šel tak tvrdě proti ministru Němečkovi, protože jedna z jeho dalších divizí, která má sypat peníze, rozjíždí velký byznys ve zdravotnictví. A asi tam nepotřebuje mít člověka ze sociální demokracie, proto vyvolal ten tlak na odvolání ministra Němečka s nadějí, že dojde k reorganizaci vlády a bude do úřadu dosazen někdo z ANO nebo někdo blízký Andreji Babišovi, aby mu tenhle byznys ohlídal. V tomto případě, kdy volá po odvolání ministra Chovance, mu jde zase o moc a vliv. Nejsem obhájce ministra vnitra, v mnoha interpelacích jsem ho velmi kriticky oslovovala, ale není možné, aby se ministr financí rozhodl ingerovat do jiného resortu, jak nám to předvádí pan Babiš. Přičemž jeho vlastní resort je v personálním zmatku, dá se říci rozkladu, protože řada vysoce kvalifikovaných lidí, ať už byli pod jakýmkoli ministrem, ale byli to skvělí odborníci , byla vyhozena a nahrazena takovými, kteří přikyvují ministru financí. Takže kdyby se pan Babiš soustředil na svůj resort, udělal by lépe. A já rozhodně nesouhlasím s jeho výkřiky, kdo všechno by měl odejít z vlády. Kdyby se to mělo brát podle výkonnosti, tak by první měl odejít ministr Pelikán, protože tím, co předvedl s výměnou unesených Čechů za uvězněného Libanonce Fajáda, významně ohrozil zájmy České republiky. Aby nebylo vidět na chyby vlastních ministrů za ANO, je lepší ukázat na druhé. Přesně tohle se děje. Odmítám, aby ministr vnitra nebo policejní prezident odcházeli z těchto důvodů.