Napsal jste, že opětovné zvolení Miloše Zemana prezidentem je nadějí pro sociální demokracii. Proč si to myslíte?

Napsal jsem, že tím, že získal v prvním kole prezidentské volby 38 procent hlasů, je to nadějí pro sociální demokracii. To znamená, že je tu 38 procent voličů, které by sociální demokracie mohla oslovit, pokud by se vrátila k tématům i formě politiky, kterou dělal Miloš Zeman v devadesátých letech. Určující pro mě tedy není, jestli Miloš Zeman vyhrál ve druhém kole voleb – k čemuž mu ovšem gratuluji, i já jsem ho podporoval –, ale z hlediska ČSSD to, že mu v prvním kole dalo hlas 38 procent voličů, které může oslovit.

Podle vašeho názoru byl odklon od jeho politiky důvodem nedávného debaklu ČSSD. Je však teď reálné, že strana změní kurz tímto směrem, tedy k návratu k této politice, respektive k tématům z ní vycházejícím?

Záleží na tom, kdo bude zvolen předsedou strany. Pakliže to bude někdo, kdo je ze Sobotkova vedení, nečekám žádnou změnu. Pokud to bude někdo zcela jiný, kdo by se chtěl vrátit k těmto tématům, tato změna možná je. Je tu velká skupina lidí, kteří jsou oslovováni obsahem politiky Miloše Zemana a tím, co dělala ČSSD v devadesátých letech. Buď si to nové vedení strany uvědomí a strana bude mít zase šanci získat 20, 30 procent voličů, nebo si to vedení strany neuvědomí a zůstane to na těch sedmi procentech či možná ještě méně.

Miloš Zeman ve své zdravici při setkání názorové platformy Zachraňme ČSSD v Táboře řekl: „V uplynulých letech v sociální demokracii došlo k likvidaci názorových proudů. Kdokoliv, kdo projevil odlišný postoj, byl mediálně dehonestován a v závěru odstraněn. Ale právě největší síla sociální demokracie byla v různosti názorů.“ Souhlasíte s tímto hodnocením?

Souhlasím a uvedu příklad. Když byl Miloš Zeman předsedou, významnou pozici v sociální demokracii měli Petra Buzková nebo Luboš Zaorálek, kteří tehdy patřili k jeho odpůrcům. Přesto měli významné postavení jak v Poslanecké sněmovně, tak ve vedení strany. Když to srovnáme s posledním Sobotkovým vedením strany, které bylo zvoleno na sjezdu ČSSD v Brně v roce 2017, tam v nejužším vedení strany nikdo jiný než člen jedné úzké mocenské skupinky Sobotka Chovanec nebyl.

Na předsedu chtějí kandidovat Milan Chovanec či Jan Hamáček, kteří byli součástí tohoto minulého (respektive stále dosluhujícího) vedení, jež dovedlo stranu k velice špatnému volebnímu výsledku. Takže předpokládám, že tyto dva pány na předsedu nepodporujete...

Určitě ne. Přirovnal bych to k ODS, kdy v roce 2013 po prohraných volbách zvolila nové vedení. Kdy na postu předsedy a místopředsedů nebyl nikdo, kdo byl ve vedení předchozím, které ODS dovedlo k volebnímu debaklu. Stejné by to mělo být i v sociální demokracii. Nikdo z toho současného vedení by neměl být předsedou ani místopředsedou.

Milan Chovanec se objevil v sobotu v prezidentském salonku. Znamená to něco? Má podporu prezidenta? Jak to čtete?

Jestli má podporu prezidenta, to nevím. Jistě má ale chuť dělat předsedu sociální demokracie, a proto si hledá cestu i k Miloši Zemanovi. Kdyby si sociální demokracie zvolila za předsedu Hamáčka nebo Chovance, tak by mi to připadalo, jako když komunisté v roce 1989 si zvolili po Milouši Jakešovi Urbánka generálním tajemníkem. To prostě není žádná změna.

Na post šéfa strany chce kandidovat i Jiří Zimola, který je součástí výše zmíněné platformy stejně jako vy. Je on vaším favoritem?

Určitě považuji pana Zimolu za kandidáta, který nese tu změnu a který osobně v posledních letech dokázal vystupovat proti bývalému vedení, které tak katastrofálně řídilo sociální demokracii k volebnímu propadáku.

Ještě k prezidentským volbám. Co podle vás rozhodlo o vítězství Miloše Zemana?

Tam bylo určitě hodně faktorů. Především to ale vidím v tom, že Miloš Zeman neuhnul z obsahu ani stylu politiky, kterou dělal v devadesátých letech a kterou trvale oslovoval velkou část populace. Zůstal svůj a nechtěl se zalíbit úplně každému.

Je něco, co vás v těchto volbách překvapilo? Napadá mě třeba vysoká volební účast ve druhém kole než v prvním, což se nečekalo...

Nebývá to zvykem, ale až příliš mnoho prezidentských voleb jsme u nás neměli. Vždy jsem byl názoru, že prezidentské volby voliče zajímají. To, že je zajímají více než volby do Poslanecké sněmovny, mě až tak nepřekvapuje. Naopak je to potvrzením toho, že zavedení přímé volby bylo správné. I z pohledu zájmu voličů. Pokud někdo hovoří o tom, že je u nás voleb hodně, tak bychom měli zrušit volby, které voliče nezajímají. Například volby do senátu.

Pomohla vysoká volební účast ve druhém kole Miloši Zemanovi. Že se zmobilizovali lidé, kteří běžně k volbám nechodí, a teď přišli a dali mu hlas?

To už je trošku hádání, nemám sociologické průzkumy. Určitě ale z těch voličů, kteří nešli k prvnímu kolu, ale ke druhému ano, dala významná část hlas Miloši Zemanovi. Prostě proto, že v tom druhém kole zvítězil. Pokud by tito voliči dali hlas panu Drahošovi, zřejmě by to dopadlo naopak.