Pane poslanče, nedávno jste řekl, že příznivci Václava Havla, tzv. pravdoláskaři, jak je nazýváte, hledají nového vůdce. To jste myslel vážně?

Pokud člověk jen trochu vnímá atmosféru pražských kaváren, pak je to zřejmé. Než přejdu plně k vaší otázce, řekněme si zcela narovinu, že klaka tzv. pravdoláskařů má hned několik ideových proudů. Od naivního typu Táni Fišerové až po „militantí“ křídlo Pajerová, Halík, Putna a další. Mají své spory, mají své partičky, ve svém přesvědčení jsou však konzistentní jako málokdo, jsou si zkrátka vědomi úplné „mediální beztrestnosti“, neb mají mediální krytí. A to značné, jejich radikalizace se proto rok od roku stupňuje. Křídlo okolo Táni Fišerové, Dědečka, Helenky Třeštíkové a nemnoho dalších vytlačuje ona agresivnější druhá skupina, která významně posiluje, a to především u mladých lidí, kteří nezkoumají základy, ale povrch a vycházejí pouze z periodik typu Lidovek, Respekt, Reflex, které pravdoláskaře mají koneckonců hned mezi redaktory a hned z druhého křídla. Ale abych dokončil myšlenku, ano, pravda a láska hledala nového vůdce a podle veškerých informací ho už nalezla.

Je jím kněz Tomáš Halík?

Výběr nebyl příliš velký, pravdoláskaři potřebují mediálně schopného manipulátora a tím pan Halík bezesporu je. Jeho vytvářivá image hloubavého, „dobromyslného“ knihomola a intelektuála světových parametrů s laskavým projevem v křesťanském balení. Jistě chápete, že takovému koktejlu se „nedá“ odolat (úsměv), byť má ďábelský obsah.

Není snad v pořádku, že u mladých lidí vítězí osobnosti jako Václav Havel než například Kim-ir Sen? Tomáš Halík je uznávaný i v zahraničí, neměl by to být předpoklad kvalitního kandidáta na prezidenta?

Toho Kim-Ir-Sena jste uvedl vy. Nemám nic proti tomu, když kdokoliv vyjádří sympatie vůči komukoliv (vyjma Kim-Ir-Sena či Hitlera a Stalina), to je prosím demokracie, a tak by to mělo být. Mluvme však prosím o zdravé formě. Z Václava Havla se dnes stal regulérní politický směr, ač on sám měl v politice poněkud zmatek a ani jí nikdy vlastně nerozuměl a neporozuměl, on byl skutečně více kavárenský intelektuál levicového spektra se všemi klady i zápory. Z mého pohledu Havel nebyl nikdy politikem, ale aktivistou. Dnes se z jeho jména vytvořila nezpochybnitelná síla, která si hraje na cosi, co bych nazval svědomím národa. Právě „Kim-Ir-senizace“ Václava Havla je to, co dnes vidíme, ostatně nikdy mě vlastně neděsil Havel, ale spíše jeho příznivci v posledních deseti letech.

Co tím myslíte?

Přesně to, že pokud se dočkáme ze strany pravdy a lásky podobně formulované prezidentské kampaně jako v té poslední, pak se máme skutečně na co těšit (úsměv). Oni jsou do jisté míry hodně „metropolitní“ projekt, v menších městech a na venkově jsou ve velké defenzivě. A jak víme z historie, před průserem nás vždy ten venkov tak trochu zachránil, takže na něj tak trochu i spoléháme.

Co říkáte na stálý příklon mediální fronty k tzv. pravici?

Já bych neřekl k pravici, ta u nás už neexistuje, ale přímo k TOP 09. Umělci nikdy nebyli velkými vědci a politickými mysliteli, dokázali se zblbnout jak za bolševika, tak i za Protektorátu. Režim sem, režim tam. Nedávno jsem poslouchal v nějaké internetové diskusi nějakého pana „zpěváka“, na jehož jméno si bohužel nepamatuji, jdoucího proti prezidentu Zemanovi a měl jsem pocit, že sním či bdím, ale ten člověk byl buď dle projevu totálně namol, nebo řekněme slušně jen velmi, velmi neinformovaný. Každopádně mne po dlouhé době někdo opravdu pobavil (smích).

Miloš Zeman dle všech průzkumů tratí na popularitě, co tomu říkáte?

Nerad bych používal otřepaný Churchillův citát. Sám jsem si užil pozici nejpopulárnějšího politika v zemi a být dle grafů populární neznamená vždy být absolutně populární. Stejně jako být nenáviděn neznamená vždy být absolutně nenáviděný. Nálady národa se mění a nikdy nejsou zafixované na určité jednotce. Miloš Zeman je osobnost, která má své skalní příznivce a své skalní odpůrce, a ti si ruce po tom, co se stalo, už jen tak nepodají, na to máme v čele státu příliš velkou osobnost.