Jaroslav Bašta v prvním kole volby prezidenta ČR skončil na pátém místě s necelými pěti procenty. Sám hodnotí průběh tak, že nejlépe uspěli kandidáti, kteří se kampani věnovali nejdéle.

„Tedy generál Petr Pavel, který vedl kampaň skoro tři roky, pak Andrej Babiš, který ji vlastně také vedl minimálně celý loňský rok, a bylo vidět u Danuše Nerudové, která šla do kampaně se slušnými prostředky a intenzivně, že její kampaň byla krátká a nevyšlo jí to. A já jsem měl kampaň jednu z nejkratších, takže se i některé věci daly očekávat,“ řekl Bašta pro ParlamentníListy.cz. Výsledek podle něj ovlivnil i kontakt kandidátů s veřejností, besedy a podobně. „Je vidět, že Petr Kolář, který organizoval předchozí kampaně Karla Schwarzenberga a Jiřího Drahoše, se poučil a nyní neudělali chybu,“ zmínil Bašta.

V druhé části prezidentských voleb vnímá navíc negativní moment, a to neznalost postojů a vzorů generála Petra Pavla. „Projevil se akorát jednou a musím se přiznat, že mě vyděsil. To byl okamžik, kdy řekl, že by nikdy nejmenoval nikoho z hnutí SPD, i kdyby SPD uspělo ve volbách. Budeme mít prezidenta, který předem říká, že nebude respektovat výsledky demokratických voleb,“ zdůraznil Bašta.

Na otázku redakce PL, proč více voliči neslyšeli na jeho názory, Bašta odvětil, že se mu překvapivě podařilo oslovit více bývalých voličů Spolu, hnutí ANO, PirSTANu i prvovoličů, než voličů SPD. „A to nemluvím o podpoře ze strany neparlamentních stran. Takže na jednu stranu se mi podařilo to, s čím jsem do voleb šel, abych získal širší portfolio voličů, než má nyní SPD,“ řekl. Dále upozornil na zlom v posledních preferencích, což byl výrok soudu o zproštění obžaloby Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo.

Ne demokratické, ale posttotalitní Česko

Bašta aktivně vystupoval proti minulému režimu a byl politickým vězněm. Jak tedy vnímá, že o post hlavy státu bojuje bývalý kariérista socialistického režimu, který schvaloval rok 1968, proti expremiérovi, který je podezřelý ze spolupráce s StB?

„Finálové složení mimo jiné svědčí o tom, že všechno povídání, jak se musíme vyrovnat s totalitní minulostí a podobně, neplatí. A je to obraz toho, že naše česká společnost ještě není tolik demokratická, jako spíše posttotalitní. Navíc bych rozlišoval mezi těmi dvěma, protože jeden byl vlastně zneužit ze strany orgánů jako většina agentů a lidí, kteří nesloužili vědomě, v tomto byl spíše pasivní objekt zájmů ze strany Státní bezpečnosti – zatímco ten druhý byl aktivní příslušník represivních komunistických orgánů,“ zdůraznil Bašta.

Jak se tedy vypořádat s posttotalitou? A znamená to, že tento spor skončí až s dobou, kdy všichni možní aktéři minulého režimu už nebudou naživu? „Tohle je záležitost poměrně krátká, protože až skončí prezidentské volby, stačí se podívat, co všechno na nás vláda chystá. Co to bude znamenat, jak vše dopadne na lidi, takže bych očekával, že až začnou zrát švestky, bude tady hodně horko. Budou znovu demonstrace a tentokrát daleko masivnější, sociální smír bude minulostí, naopak se objeví sociální bouře a tentokrát budou chvíli trvat,“ poznamenal Jaroslav Bašta.