Jak to vidíte z hlediska posledního vývoje s výstavbou dálniční sítě ve vašem kraji? Zdá se, že s velkými komplikacemi se teď potýká dokončení stavby dálnice D49 v úseku mezi Hulínem a Fryštákem. 

 

Stručně řečeno, je to Kocourkov v přímém přenosu, aneb vítejme v Absurdistánu. Nejsme přece tak bohatou zemí, která si může dovolit nepochopitelný exces, spočívající v tom, že stát umožní ekologistům za přispění našich soudů po šestnácti letech usilovné práce inženýrů, techniků, speciálních znalců i úředníků zastavit výstavbu strategické dopravní infrastruktury, v tomto případě dálnice D49. Předmětný investiční projekt je ve finální fázi stavební realizace a na konci roku 2024 mělo být uvedeno do provozu přibližně 17 km dálnice. Tím by došlo k přesunu části tranzitní dopravy z okolí krajského města Zlín na kapacitní infrastrukturu a zároveň by se dálniční síť přiblížila směrem ke slovenské hranici s výhledovým připojením na slovenskou dálniční infrastrukturu D1 u města Púchov. Z druhé strany jsem spokojený v tom smyslu, že se na Moravě aktuálně hodně staví. Jedná se o nové dálniční tahy D1 v okolí Přerova i o dálnici D55 v oblasti Slovácka a Přerovska. Dochází tím k postupnému umazávání infrastrukturního dluhu České republiky vůči východní části naší země a je to dobrou zprávou pro obyvatele Moravy i investory. Jen se trochu strachuji, aby se ekologistům nepodařilo zastavit i tyto strategické projekty.

 

Proč tomu tak je? Co je podle vás podstatou těchto tahanic a problémů spojených s výstavbou dálnic ve Zlínském kraji?

 

Je tomu tak proto, že hrstka ekologistů zneužívá „demokratické vymoženosti“ a bez skrupulí dokáže strategický projekt, který propojuje českou a slovenskou kapacitní infrastrukturu a je významným dopravním ramenem evropské prioritní dopravní sítě TEN-T, s přehledem zastavit. Podotýkám, že se tak děje i za přispění naší soudní soustavy, jelikož značné množství opakujících se, účelových námitek ekologistů rozhodují soudy. Konkrétně se v tomto případě jedná o rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 9 As 110/2022 – 101. Děje se tak i za okolností, že stavba dálnice D49 je z 85 % dokončená, stála daňové poplatníky cca 6 miliard korun a na konci letošního roku má být tato nová dálnice uvedena do provozu! 

 

Zdá se mi ale, že vynaložené lidské úsilí i nemalé finanční prostředky státu nemají žádný vliv na ekologisty, ale bohužel ani na rozhodování soudní soustavy. Jedná se z mého pohledu o fatální systémovou chybu státu, jelikož připustil takto chybné nastavení národní legislativy. Máme zcela špatné zákony. Máme ucpaný legislativní systém. Máme pomalý a přežitý model řízení přebyrokratizované veřejné správy. Není přece možné se neustále vracet zpět na začátek tak, jak nám to ekologisté opakovaně předvádějí a „ordinují“.

 

Vznikají při tom škody? Je možné je vyčíslit? A co byste v současné chvíli doporučoval? 

 

Škody jsou nesmírné. Jednak finanční, plynoucí z případného zakonzervování stavby dálnice D49, ale i škody na lidských myslích a osudech, protože velké týmy inženýrů, architektů a stavařů nad tím vším kroutí hlavou, nechápou a profesně trpí. Jejich letité úsilí tvořit, budovat a rozvíjet jde vniveč a hrstka pomatených, samolibých zachránců světa se nám směje. Můžu pouze vyzvat naše zákonodárce napříč politickým spektrem: „Sjednoťte se prosím a bezodkladně přijměte mimořádná legislativní opatření, která tento Absurdistán pošlou do pekel a vrátí v naší zemi věci do předvídatelného normálu.“ Nemám k tomu dalších doporučení, ani slov, snad bych si jen „naivně“ přál, aby veškeré škody zaplatili ekologisté. Jsem z toho všeho velmi rozmrzelý, otrávený a smutný.