Část Evropy, zejména Německo a Británii, sužuje v těchto dnech extrémně silný vítr o rychlosti až 150 kilometrů za hodinu, který se nevyhnul ani Česku. Nejezdí vlaky, popadané stromy blokují silnice, poruchy na elektrickém vedení znamenají blackout pro miliony domácností – to je současný problém nejenom ČR. A situace se má podle předpovědi dokonce ještě zhoršovat, zvláště v Británii. Jaké jsou důvody tohoto stavu?

Tak obecně se dá říct, že se prohlubují ty tradiční rozdíly; některé oblasti budou do budoucna ještě sušší, některá přesně naopak. Pokud jde o ten silný vítr, tak zejména vámi zmiňovanou Británii, která je vlhčí v průměru o 6 procent, tak pro ni ta hrozba výskytu ničivého větru, vichřic, orkánu atd. je zkrátka vyšší.

Ten vítr naštěstí obvykle ztrácí nad evropskou pevninou sílu a naší jistotou jsou pohraniční hory, které tvoří jakousi hráz proti tomuto živlu. Ale jednou za čas ani tato zábrana nestačí a pak nastane situace jako v těchto dnech.

Je to typický jev pro tuto roční dobu?

Tady dochází k jakémusi rozostření ročních období. Dějí se věci zcela atypické – například lesní požáry v Kalifornii – a to v únoru, to je něco zatím nevídaného.

Tradiční otázka, kterou si lidé kladou – zda jsme svědky klimatických změn, které se právě takto projevují.

Klimatické změny probíhají stále a jsme jejich součástí. Ale nelze z jedné či dvou událostí vyvozovat nějaké závěry. Ale těch extrémů bude přibývat, na to se musíme připravit.

Pane Cílku, jak vnímáte současnou energetickou krizi?

Na rok 2022 bylo zvýšení cen energie dlouhodobě očekáváno, avšak nikoliv kvůli covidu, ale kvůli Německu, které odstavuje mimo provoz všechny své uhelné elektrárny.

Jak je ale možné, že Slováci mají o polovinu nižší ceny elektřiny, že Poláci tankují levný benzín a že Maďarsko odebírá od Ruska plyn až pětkrát levněji než ČR?

Jde o to, že v každém státě více či méně dobře a efektivně funguje nějaký centrální energetický úřad. Pokud funguje správně, pak je schopen uzavírat dlouhodobé kontrakty na dovoz například plynu.

Jsou tu ale také globální a lokální aspekty té energetické krize.

My v ČR vyrobíme určitý objem elektrické energie – a to poměrně lacino. A my to na burze v Lipsku prodáváme, protože tu není nikdo, kdo by řekl – ano, nejdřív využijeme energii vyrobenou na našem území a to se ziskem, který je přijatelný. A Německo bude do budoucna po naší energii stále hladovější, tam směřuje náš hlavní export. Němci budou chtít plnit své zelené normy a k tomu budou potřebovat spoustu energie.

Jak v tomto kontextu vidíte budoucnost těch tolik propagovaných elektromobilů?

Já tam absolutně žádnou budoucnost v tuto chvíli nevidím, považuji to totiž za jeden velký omyl.

Jak vidíte situaci s dovozem energie z Ruska, proti kterému nyní na půdě diplomacie a politiky de facto bojujeme?

Podívejte, Rusko má dvě klíčová naleziště. Jedno je blíže k Číně, to druhé zase k Evropě. A Rusko tyto dva zákazníky potřebuje.

Přes všechny roztržky a nejrůznější provokace si všimněte, že Rusko nakonec vždycky své závazky k EU splnilo a plní je i teď. Když přijde na obchod, dodrží vše.

To znamená i v období hrozby konfliktu na Ukrajině. Otevřeně říkám svůj názor, že jde pouze o maňáskové divadlo. Rusko Ukrajinu napadnout nechce a ani to neudělá. Jde o boj o politické body a geopolitický vliv, ale přestřelky mezi ruskými separatisty a ukrajinskými dobrovolníky opravdu nelze považovat za konflikt. Vždyť probíhají už 7 let a po tu dobu se tím nikdo až tak příliš nevzrušoval. Souhlasíte v tomto se mnou?

Mě mrzí, že to celé zhoršuje vztahy mezi dvěma slovanskými národy, tedy mezi Ruskem a Ukrajinou.

Ale souhlasím s vámi v tom, že podle nejrůznějších bezpečnostních studií se Rusko o žádnou invazi nepokusí, mimo jiné nebo hlavně proto, že by tu válku mohlo také prohrát.

Já se tím jakožto občan ČR nebudu stejně jako vy rozrušovat, je totiž nanejvýš pravděpodobné, že k žádnému konfliktu nedojde. Zajímavá analogie je, jak jsme už 2 roky všichni sledovali a sledujeme to věčné covidové zpravodajství, ale přitom, když to nakonec shrnu, tak těch pár důležitých věcí by se mi vešlo na jeden papír o velikosti A4!

A domnívám se, že velmi podobné je to i s údajnou hrozbou konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou.