Vláda pro příští rok rozhodla o výši úlevy energeticky náročným firmám, která by měla celkově činit 3,5 miliardy korun a týkat se 25 tisíc odběrných míst. Peníze se budou čerpat z rozpočtu na rok 2024 z kapitoly ministerstva průmyslu a obchodu nebo z nespotřebovaných peněz z letošního rozpočtu. „Našli jsme řešení, které pomůže udržet konkurenceschopnost českých firem a zachovat tak pracovní místa a posílit hospodářský růst,“ prohlásil premiér Petr Fiala. Může taková pomoc opravdu splnit to, co od ní předseda vlády očekává?

Ne, ne, premiér se hluboce mýlí, a nejhorší je, že svému omylu nejspíš sám věří! Hluboce se mýlí v tom, že jsme „našli řešení, které pomůže udržet konkurenceschopnost českých firem a zachovat tak pracovní místa a posílit hospodářský růst“. Vezměme to popořádku:

Především si rozklíčujeme, co to je za peníze. Firmy, které prosperují, zaplatí daně. ty pak vláda přerozdělí firmám, které neprosperují. Neboli zabije úspěch tam, kde existuje, a podpoří neúspěch. To nezní moc jako posilování konkurenceschopnosti, že? Konkurenceschopnost je totiž schopnost obstát v soutěži. To znamená podpořit ty, kterým se daří. A ne trestat úspěšné a obdarovávat neúspěšné.

Dále, jak by to mohlo podpořit hospodářský růst, když to zabíjí konkurenceschopnost?

A do třetice doplním, že vláda „hledá řešení“ problému, který způsobila. Vláda opravdu nemusela vypínat české tradiční zdroje energie. Opravdu nemusela kývat Bruselu na emisní povolenky. Proto jsme opravdu nemuseli mít tak drahou energii.

Nutno také doplnit, že je to ryzí diskriminace. Proč zrovna 25 tisíc míst dostane od vlády dáreček? Proč ne 25.001? Každé odběrné místo mimo těch 25.000 nyní může řvát: Jsem diskriminováno! A bude mít pravdu.

Od ledna se o 1600 korun zvýší minimální mzda, takže bude nově činit 18.900 korun. „Je to nejvyšší hodnota výše minimální mzdy vůči průměrné mzdě, dosahuje 41 %. Také už máme jasnou představu, jak tento poměr během příštích pěti let postupně navýšíme na 45 %, což tady nikdy nebylo,“ pochlubil se při té příležitosti ministr práce Marian Jurečka. Co je na tom, že se oceňování nejméně kvalifikované práce přibližuje průměrné mzdě, tolik ke chlubení?

Je to ne ke chlubení, je to ke studu. Nařídit, že neschopní břídilové povinně musí dostat 45 % mzdy běžných pracujících lidí, je ohavné a nemorální. A navíc v době, kdy klesá ziskovost firem a my jsme jako ekonomika v recesi, je to navíc ještě další hřebíček do rakve české konkurenceschopnosti. Pokud budu mít já sama ve firmě nějakého člověka, který nyní bere nižší plat než minimální mzdu, a stát mi nařídí zaplatit mu víc, bez milosti ho vyhodím. Nebudu svůj zisk a prosperitu firmy obětovat někomu, kdo si svůj plat nezaslouží, ale má ho nařízen.