Inaugurační projev Miloše Zemana vyvolal u řady zákonodárců velké pobouření. Vy jste patřil k těm, kteří z Valdštejnského sálu odešli. Co bylo hlavním důvodem vašeho odchodu?

Já jsem byl z projevu pana prezidenta šokován a zklamán. Šel jsem na Pražský hrad v dobré víře, že prezident Miloš Zeman bude pokornější, jak sliboval ve volební kampani, a že ve svém projevu vyzve k nějakému národnímu sjednocení, ke společnému postupu. A nikoli k tomu, že bude označovat své nepřátele, že bude označovat některá média včetně veřejnoprávních médií za špatná. Pro mne to bylo velké zklamání a ve chvíli, kdy prezident začal útočit na nezávislost médií, jsem se zvedl a odešel, stejně jako celá řada dalších, protože jsem svou účastí na tomto aktu nechtěl legitimizovat slova Miloše Zemana. Myslím, že je nemožné, aby prezident demokratického státu ve své inaugurační řeči útočil na nezávislá média.

Není to nepochopitelné, zvlášť poté, co se stalo na Slovensku, kde byl zavražděn investigativní novinář Ján Kuciak, který odkrýval možná spojení italské mafie na slovenskou politickou garnituru a selhání policie. Kvůli tomu se otřásá na Slovensku politická scéna, kdy můžeme mluvit dokonce o politické krizi. Miloš Zeman ani teď nepolevil ve svých útocích na novináře a využil i této slavnostní příležitosti na Pražském hradě.

Myslím, že tragické události na Slovensku měly vést pana prezidenta k větší vstřícnosti. A jak jste sama řekla, máme prezidenta útočícího, ne sjednocujícího, a obávám se, že platí staré české přísloví, že starého psa novým kouskům nenaučíš. To znamená, že prezident Zeman se už opravdu nezmění, včera to jasně ukázal, a že jeho předvolební sliby o větší vstřícnosti a umírněnosti byly jen volebním trikem, jak v posledních čtrnácti dnech volební kampaně oslovit a získat nerozhodnuté volič.

Souhlasíte s tím, co řekla bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová, že svým projevem Miloš Zeman porušil prezidentský slib pár minut po jeho složení a že to tedy vlastně byla křivá přísaha?

V jistém nadneseném slova smyslu ano. Ale jedná se o porušení v rámci morálních pravidel, o napadnutí nebo destrukci politické kultury, nevnímal bych to jako porušení z pohledu ústavně - právního. V případě, že by prezident lhal protiprávně, protizákonně, jsou možné instrumenty žaloby na Ústavní soud, ale myslím, že tohle tady nenastalo. Pořád říkám, a jsem rád, že ostatní komentátoři mi většinou dávají za pravdu, že Miloš Zeman je ofenzivní politik, který se chová jako prezident stejně tak, jako když byl předsedou ČSSD. Ale to jsou naprosto rozdílné funkce: být předsedou strany, která chce vyhrát volby, a mít expresivní výrazy vůči všem politickým oponentům, drát se k moci, anebo být ve funkci prezidenta, který je ztělesněním české státnosti a který by opravdu měl spory spíš řešit, než je vyvolávat. Prezident Zeman se mohl takhle chovat, když byl politickým lídrem.

Ale nehovoří Miloš Zeman někdy v rozporu s tím, co ve skutečnosti dělá? V inauguračním projevu například kritizoval Dělnickou stranu sociální spravedlnosti, která je dnes naprosto nevýznamným subjektem na politické scéně, na druhé straně jede na sjezd SPD, jejíž názory nejsou příliš vzdálené od idejí DSSS, vzpomeňme na vyjádření předsedy SPD Tomio Okamury ke koncentračnímu táboru v Letech. Je podle vás prezident konzistentní ve svých výrocích a postojích?

Já celou dobu říkám, že stálost názorů pana prezidenta je stejná jako stálost aprílového počasí, a za tím stojím. A tento příklad, o kterém mluvíte, to jen potvrzuje. Prezident se na jedné straně ve svém projevu zabývá politickým extrémismem, nazývá ho neonacismem, varuje tady před marginální politickou stranou, a přitom jezdí na sjezd SPD, přátelí se s panem Okamurou, Okamura a jeho strana SPD podpořili veřejně Miloše Zemana v prezidentských volbách, přitom je to také strana, které má extrémní názory, viz názory pana Okamury na koncentrační tábor v Letech. Přitom to jsou nepřijatelné názory. Opravdu, Miloš Zeman je ve svém konání a jednání muž plný rozporů.