Z rušení některých pošt ve vašem plzeňském obvodě nejste nadšen. Pokusíte se nějak zlomit verdikt jejího vedení, a co tomu vlastně říkáte?
Způsob, jakým jsme se to jako starostové měst, městských částí a obcí dozvěděli, považuji za neakceptovatelný. Nikdo s námi předtím nic nekonzultoval. Například v našem obvodu Plzeň 2 Slovany mají být zrušeny čtyři z pěti pošt. Další byla přitom zrušena před nedávnem. To je ještě horší než decimace, kterou prováděli Římané jako potrestání svých vojsk. Jak plyne ze samotného pojmu „decimace“, popravován byl jen každý desátý. Abychom ale dostali přesná čísla, proč někdo k takovému rozhodnutí vůbec dospěl, se nestalo. Tolik k naší městské části.
Pak jsou zde věci obecné, které stát v případě České pošty, s. p., neřeší dlouhá léta, až jsme dospěli do situace, kdy se ten státní podnik propadá do stále větší ztráty. Myslím si, že stát neumí dělat věci lépe než soukromník. Přistoupil bych na privatizaci té části České pošty, kterou není stát schopen ekonomicky řídit. To, na čem Česká pošta prodělává, by soukromá firma určitě zvládla lépe. A to, co stát vyžaduje a potřebuje, ať dotuje, ale ne v takové výši jako dosud. Nějaké zásadní a „osvícené“ řešení jsem ovšem zatím neslyšel.
Mimochodem, když jsem zachytil informaci, že bankrotující Česká pošta za této situace chystá průzkum spokojenosti zákazníků za 40 miliónů korun, domníval jsem se, že se jedná o žert. Nakonec byl tendr sice zrušen, ale možná bude vypsán další, nový, po realizaci naplánované restrukturalizace poštovních poboček.
Jak se připravujete na oslavy osvobození města Plzně americkou armádou?
Vždy jsem vedle dění kolem sametové revoluce v roce 1989 považoval osvobození Plzně americkou armádou v roce 1945 za nejvýznamnější věc, kterou naše město v novodobých dějinách zažilo. Je proto důležité si osvobození připomínat a u toho si připomínat i to, že vzhledem k válce na Ukrajině jsou USA pořád naším mimořádně důležitým strategickým spojencem při otázkách zajišťování bezpečnosti před ruskou imperiální rozpínavostí.
Co říkáte pracovní cestě předsedkyně Poslanecké sněmovny a podnikatelů na Tchaj-wan?
Cestu předsedkyně Poslanecké sněmovny Pekarové na Tchaj-wan jsem sledoval a pokud jde o její přijetí, rozhovory a to, jak celá česká delegace k tomu přistoupila, to mi připomínalo náš pobyt na Tchaj-wanu v roce 2020, kdy jsem tam cestoval jako člen senátní delegace, kterou vedl Miloš Vystrčil. Z tohoto pohledu jsem souhlasil prakticky se vším, co tam zaznělo, protože Tchaj-wan je pro nás v regionu Dálného východu spojencem. Na rozdíl od Číny je to demokratická země, a proto s ním máme spolupracovat.
Samozřejmě bych byl rád, aby se dotáhly ale i některé věci v případě ekonomické spolupráce. Hodně se o tom hovoří, často se v o tom vyjednává, ale myslím si, že by to chtělo více konkrétnějších výsledků. Snad se jich brzy dočkáme.
Široce se diskutuje zvýšení DPH na pivo, teplo, vodu... a vůbec její změna...
Způsob, jakým se o tom ale začalo diskutovat v minulých dnech, považuji za velmi nešťastný. Pokud v médiích a ve veřejném prostoru kolují nějaké analýzy a podklady k jednání, a vládní pětikoalice na nich ještě není domluvená, je to špatně. Podle toho to také vypadalo.
Za současné situace, kdy se prohlubují schodky a rostou dluhy, je nutné něco udělat, a tento neblahý vývoj zvrátit či alespoň zastavit. Na prvním místě by měl ale začít šetřit stát. Dám příklad – jsem starostou v městské části Plzeň 2 Slovany už od roku 1998. Udělali jsme zde mnoho věcí, hodně se toho změnilo, ale počet úředníků na úřadě za tu dobu nestoupl. Také hospodaříme s přebytkem. Takže český stát, vláda i další instituce, musí začít šetřit u sebe.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala