Na úvod zcela nepolitická otázka. Sledujete olympiádu? Kolik medailí si podle vás Češi celkem přivezou?

Samozřejmě olympiádu sleduji, z našeho oddílu Hvězda Pardubice tam bude soutěžit chodec Lukáš Gdula a na paralympiádě i kuželkář Jan Vaněk. V těchto dnech ale věnuji více energie a času Olympijskému parku v Pardubicích, kde je zapojen i náš atletický oddíl a každý den zasvěcujeme mladé i starší zájemce do tajů atletiky. Situaci na olympiádě vidím pro českou reprezentaci jako poměrně příznivou a mezi 105 aktivními sportovci je řada absolutních světových špiček. Věřím, že těch medailí bude minimálně deset.

Čím si vaše srdce získala právě atletika, které se věnujete?

Vlastně to bylo tak trochu náhodou. V místě mého bydliště (v té době v Řeži u Prahy) byl sportovní oddíl, kde jsme se učili alespoň základům všech sportů. Měl jsem svůj sportovní vzor, a tím byl Hans Zdražila – olympijský vítěz ve vzpírání. Rudá Hvězda Praha měla silný oddíl vzpěračů, ale i atletů a já jsem se tak trochu omylem přihlásil mezi atlety. A tam to všechno začalo. Atletika mě dál provázela celý život až doposud. Byl jsem i mistrem České republiky v hodu diskem dorostu před pozdější světovou hvězdou Gejzou Valentou. U atletiky jsem už zůstal.

Bohužel letošní olympiádu poznamenal i skandál s dopingem. Jaký je váš názor na používání dopingu ve sportu?

Snaha pomoci si k vynikajícím výkonům je stará jako lidstvo samo. Doping k nám přišel, pokud vím, z Ameriky a současný seznam dopingových prostředků je menší kniha. Znám několik případů, kdy byli sportovci testováni a potrestáni téměř bez viny, kdy se jim do těla dostala látka, která je na seznamu zakázaných, ale je i v běžných lécích nebo v doplňcích stravy. Sportovci tedy musejí sledovat fakticky všechno, co během dne vypijí nebo snědí. Samozřejmě že dlouhá léta byl doping využíván k zlepšení sportovní výkonnosti a je dobře, že se to více kontroluje, na druhé straně, těžko se smiřuji s vyloučením sportovců a potrestáním celých sportovních svazů, jako v letošním roce Ruska. Jde v tomto případě o flagrantní porušení olympijské charty a baron Pierre de Coubertin se asi obrací v hrobě.

Jaké jsou vaše plány pro rozvoj a podporu sportu u nás?

Rozhodně je třeba začít pracovat především s mládeží. Já osobně si dokážu představit zvýšení hodin tělesné výchovy na základních školách na pět týdně, což znamená, že po pěti až šesti hodinách sezení v lavici si půjde celá třída zasportovat. Určitě musím hodnotit kladně, že se v různých aglomeracích stavějí hřiště pro nejmenší, uprostřed velkých sídlišť na okraji obcí vyrůstají různá menší nenáročná sportoviště. Co nám k tomu schází, je hlavně odborné i laické vedení. Trenéři a cvičitelé se shánějí velice těžko. Očekáváme, že navýšení dotace ze státního rozpočtu dosáhne v roce 2017 částky až šesti mld. Kč. Pokud se povede vytvořit rozumné dělení dotačních prostředků, např. takové, jaké máme u nás v Pardubicích, mohlo by dojít v této oblasti k výraznému pozitivnímu posunu.

Jak vnést více transparentnosti do financování sportu?

Sport je v posledních několika desetiletích, možná více než jiné obory lidské činnosti, hlavně velkým „byznysem“. Pro obchodníky, výrobce náčiní a manažery je to ráj, ve kterém kdo se umí pohybovat, dosahuje obrovských zisků. Zákon sice upravuje, jaká částka se dá odečíst z daní nebo kolik procent může podnikatel dát do neziskového sektoru, ale snaha obcházet tyto zákony je zřejmá a často končí u soudu. V této věci se sice už udělalo mnohé, ale stále dochází k přečerpávání finančních zisků do tělovýchovy a zpět. Je na politicích, aby v tom udělali rázně pořádek.

Podporujete myšlenku na vznik samostatného ministerstva sportu s vlastní rozpočtovou kapitolou?

Tělovýchova je v rámci ministerstva školství oproti kultuře mírně utlačována. Myslím tedy nejen částkou, ale i řazením v důležitosti. Domnívám se, že tak obrovský fenomén s milionovou členskou základnou a s aktivitou, která nemá v jiných oborech lidské činnosti obdoby, by si vlastní ministerstvo zasloužilo. Otázka je, jak vyřešit, aby se netříštily síly mezi ČOV (Českým olympijským výborem) a ČUS (Českou unií sportu).