Co říkáte tomu, jak se poslanci vládní koalice ve sněmovně handrkují o platy ústavních činitelů, které vaše vláda zmrazila?

Bohužel téma poslaneckých platů je téma věčné a mediálně velmi vděčné. Bylo by opravdu ideální najít nějaký systém, podle kterého se poslanecké platy budou řídit, aby nebylo nutné pokaždé toto téma znovu otvírat, aby ten systém poklesu nebo růstu byl automatický. Poněkud mne zaráží, že právě poslanci za hnutí ANO, jmenovitě třeba Martin Komárek, který zesměšňoval dřívější poslance, že si o platech rozhodují sami, je dnes tím, kdo je nejvíce rozčilen z toho, že platy nepůjdou nahoru o čtrnáct procent a že premiér Bohuslav Sobotka tlačí na jejich nižší růst.

Není trochu pokrytecké, když původně dohodnuté čtrnáctiprocentní zvýšení platů ústavních činitelů kritizuje prezident, který žádá zvýšení reprezentačního fondu pro svůj úřad o desítky milionů, nebo europoslanec Jan Keller, který pobírá v Bruselu násobně vyšší platy než poslanci doma?

Je to velmi jednoduché téma, každý tomu rozumí, a tak se k tomu každý také vyjadřuje. Samozřejmě, že by se mělo diskutovat o daleko závažnějších problémech této země, než jsou poslanecké platy. Ale asi by to chtělo, aby to i média přestalo zajímat, aby si nezjednodušovala život tím, že budou referovat právě o tomto tématu. Ale chápu, že když se toto téma otevře, že se tím média zabývají.

Politici vládní koalice si to zavinili sami, když se nejprve ve sněmovně dohodli na čtrnáctiprocentním zvýšení s dalšími poslaneckými kluby, ale premiér se toho lekl, dohodu zrušil a pak se strany začaly předhánět, která je pro nižší, nebo dokonce žádné zvýšení. Jak by si takové komedie mohla média nevšímat?

To samozřejmě ano. Kdyby se dohoda udělala tiše, mohlo to být vyřízeno. Vždycky, když dojde k rušení dohod a ke změnám postojů, stane se to vděčným tématem.

Jak jste prožívala oslavy 25. výročí Sametové revoluce, které se změnily v ostré protesty proti výrokům a chování prezidenta Miloše Zemana?

Je velká škoda, že prezident Zeman se dopustil hrubostí a diskutabilních výroků právě před tímto významným výročím 17. listopadu, tím se z toho stalo trochu promarněné výročí. Byla bych ráda, kdyby se podobné významné dny v historii České republiky slavily důstojně a spíš ve vzpomínkách na ty události a na to, co nám přinesly dobrého, a neprobíhaly ve stylu protestů proti prezidentovi republiky. Ale tím si prezident dělá zle hlavně sám sobě, protože dává velmi jednoduchou zbraň do rukou svých oponentů.

Překvapily Vás také ty silné vulgarity v rozhlasovém pořadu Hovory z Lán?

V kontextu Hovorů z Lán to asi překvapilo všechny posluchače Českého rozhlasu a všechny, kteří očekávají v Hovorech z Lán projev státníka, ale koneckonců kdo zná Miloše Zemana a jeho zemitost, asi tak překvapen nebyl.

Mnoho kritiků vytýká prezidentovi jeho vstřícný postoj k Rusku, jeho výroky v Číně nebo zpochybnění brutálního policejního zákroku proti studentům na Národní třídě před pětadvaceti lety. Souhlasíte s těmi, kteří říkají, že Miloš Zeman svým chováním poškozuje prezidentský úřad doma a ve světě celou Českou republiku?

Jsem přesvědčena, že Miloš Zeman poškozuje hlavně sám sebe, protože je inteligentní člověk a čas od času řekne něco, co je zamyšleníhodné a není to ani hloupé, ani vulgární. Ale zbytečnými vulgaritami a řadou kontroverzních vyjádření snižuje a rozmělňuje dopad těch svých výroků, které by za zamyšlení stály. A není jich zase tak málo.

Spousta lidí prezidentovi vytýká víc než vulgarity jeho vystupování a výroky na zahraničních cestách, které podle nich posouvají zahraničně politickou orientaci České republiky směrem na Východ. Vidíte to také tak?

Nejsem si jista, jestli se jedná o posun v postoji Miloše Zemana. Nemám pocit, že by měl někdy zásadně jiný postoj než dnes. Samozřejmě, že s Milošem Zemanem se stal aktuální právě ten jeho postoj a změnil se tím postoj Hradu, jak jsme na něj byli zvyklí třeba za Václava Havla. Ale prezident Zeman se k zahraniční politice vyjadřoval už v rámci prezidentské kampaně, takže ti, kdo ho volili pro jeho názory, by tím překvapeni být neměli.

Není ale česká zahraniční politika pro naše partnery málo čitelná? Na jednu stranu vláda, která je zodpovědná za zahraniční politiku, se občas od výroků Miloše Zemana, například k evropským sankcím, distancuje, na druhou stranu tvrdí, že prezident vystupuje v souladu s vládní politikou.

Zahraniční politiku státu netvoří pouze prezident, byť samozřejmě jeho výroky jsou v zahraničí vnímány velmi pečlivě, tvoří ji i vláda České republiky, a myslím, že ta se chová celkem rozumně.

Jenže v zahraničí, zejména v zemích, kde je prezidentský nebo poloprezidentský systém, berou výroky hlavy státu velmi vážně, nevnímají ty rozdíly, že za zahraniční politiku je odpovědná česká vláda, a ta se chová rozumněji než prezident.

To nepochybně.

Vláda při svém nástupu slibovala, že bude hospodařit lépe než vlády předchozí. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš sliboval, že bude řídit stát jako firmu, ozdraví státní rozpočty, sníží jeho schodky. Jak se mu to podle Vás daří?

Z politiky v České republice se úplně vytratil souboj idejí. Politika je bohužel o velmi krátkých sděleních, o holých větách, a tak, jak jsou vnímány tyto holé věty, je vnímána politika jako taková, ať už je to pravda, nebo není. Naprosto typickým příkladem je prezentace jednoho ze stěžejních zákonů, který předkládá vláda a schvaluje Poslanecká sněmovna, a to je zákon o státním rozpočtu. Mluví se o šetření, o snižování schodku, o investicích, takže ti, kteří sledují politiku povrchně, mají dojem, že přišla vláda, která to vzala do ruky manažerským způsobem. Ale když se podíváte do návrhu zákona a do těch čísel, zjistíte, že pravý opak je pravdou. Snižují se investice, zvyšují se běžné výdaje státu, a to znamená, že máme plně levicovou vládu i přes všechny řeči Andreje Babiše o tom, že se bude ke státním penězům a ke státnímu rozpočtu chovat jako rozumný podnikatel ke své firmě. Není tomu tak, je to přesně naopak.

Vy jste jako vicepremiérka Nečasovy vlády byla také předsedkyní Vládního výboru pro koordinaci boje s korupcí. Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš kritizuje celých uplynulých pětadvacet let, podle něj je stát v rozkladu. Myslíte, že udělal něco podstatného, aby se situace v oblasti, jako je korupce, zlepšila?

Andrej Babiš a jeho hnutí ANO přišli do politiky a Poslanecké sněmovny s tím, že mají jediný program, a to splnit všechny body, které požaduje skupina iniciativ pod názvem Rekonstrukce státu. To všechno byly body, které naše vláda schválila na můj návrh v rámci protikorupční strategie vlády, ale tento kabinet je neplní, i když je vázán usnesením předchozí vlády. Tím, kdo to má hlídat, je ministr pro legislativu Jiří Dienstbier, ale nicméně považuje zjevně za důležitější prosazovat takové věci, jako jsou kvóty pro počty žen ve vedení firem, případně na kandidátkách politických stran. Ale už jsou mu jedno věci jako otevřená data, registr smluv a další protikorupční témata, která jsme v protikorupční strategii měli. Naštěstí jsme jich celou řadu stačili schválit my sami, dneska už jsou platná a jede podle nich třeba policie nebo státní zastupitelství. Ať už je to zákon o trestní odpovědnosti právnických osob nebo různé instrumenty korunního svědka a podobně.

Není Vám trochu líto, že Andrej Babiš a hnutí ANO získalo popularitu a podporu voličů díky neustálé kritice vaší vlády, a přitom nebyli za rok schopni prosadit v boji proti korupci nejen něco lepšího, ale ani minimálně takového, co se v této oblasti podařilo vládě Petra Nečase?

To je bohužel syndrom dnešní doby, kdy veřejné vnímání jednotlivých politiků není podle jejich skutečných činů, chování, politické a životní historie, ale skrze rychlá internetová sdělení na Twitteru a Facebooku.

Nebyl problém neoblíbenosti Nečasovy vlády i v tom, že jste podcenili komunikaci, že jste nedokázali „prodat“ ty dobré věci, které jste udělali?

Část komunikace byla zastřena konflikty ve vládě, které byly hodně silné, když ještě byly ve vládě Věci veřejné, ale bohužel neustaly ani po mém odchodu z Věcí veřejných. Neustálé konflikty napříč koalicí překrývaly ty skutečné činy, a nebylo jich málo, které naše vláda udělala. Ale ono se komunikuje mnohem lépe, když vlastníte nejsilnější mediální dům a nejposlouchanější rádio v České republice jako Andrej Babiš.