Návrh europoslankyně Šojdrové ohledně přijetí 50 syrských sirotků a následně hlavně postoj Andreje Babiše vyvolaly obrovský rozruch. Co vy na to říkáte?

Víte, nejsem zvyklý rozhodovat se na základě titulků z novin a dalších mediálních zkratek. Na české politické scéně začalo být jakousi módou, a to ve špatném slova smyslu, že se důsledky humanitárních katastrof používají ve volebním boji. Místo abychom pozorně naslouchali lidem, kteří jsou v této problematice odborníky, řešíme politické ambice některých jednotlivců toužících po zviditelnění. To nemohu akceptovat.

Babišův postoj vůči migrantům je velmi diskutovaný. Zatímco mu značná část národa v jeho tvrdém postoji tleská, například Miroslav Kalousek tvrdí, že na politiku „ani jednoho migranta“ doplatíme. Kráčíme prý do izolace a opovržení. Má pravdu?

Jak jsem již zmínil, všechna tato prohlášení považuji za velmi účelová. V otázce migrantů se přikláním k důsledným kontrolám na hranicích, které měly být již od počátku migračních vln chráněny ozbrojenými složkami a doplněny humanitární pomocí. Reakce Evropské unie byla prostě naivní a velmi pomalá. Vůbec se mi ale nelíbí manipulace s veřejností ze strany našich představitelů, protože kombinaci populismu a pragmatismu považuji za neakceptovatelnou na jakékoli politické úrovni, natož na té vládní.

Když mluvíme o migraci, co říkáte na to, co se v posledních týdnech odehrávalo v německém městečku Chemnitz? Sdílíte názor těch, kteří mluví o tom, že zkrátka místní lidé jsou už tak nešťastní, že vyšli do ulic, nebo těch, kteří mluví o nenávisti vůči „neněmecky“ vypadajícím občanům, zmiňují extremismus…

V Německu, kam mimochodem často jezdím, se vymkly tyto věci z rukou už dávno. Po imigrantech nikdo nepožadoval, aby přijali základy evropské kultury, naučili se místní řeč a akceptovali zákony, naopak, v rámci naivního humanismu politici z pohodlí zadních sedadel svých mercedesů usoudili, že bude lepší nic nedělat a vsadit na to, že se muslimské a jiné menšiny přizpůsobí. V mnoha případech se tak samozřejmě neděje, naše kultury jsou natolik rozdílné, že by byl zázrak, kdyby problémy nenastaly. To vám potvrdí i odborníci na tuto problematiku a zmiňují se o tom i někteří velvyslanci.