Letos jste byla zvolena viceprezidentkou Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky pro kooperaci a obchod. S čím tam přicházíte?
S Asociací obranného a bezpečnostního průmyslu spolupracuji v různých rolích již téměř dvacet let a její činnost považuji za velmi důležitou. Český obranný průmysl prošel v devadesátých letech velmi turbulentním a nejistým obdobím, kdy na jedné straně převládal názor, že zbrojní výroba po konci studené války již potřeba nebude, na druhé straně tu byla velmi dlouhá tradice, stále ještě silná základna uživatelů produktů a v neposlední řadě mnoho pracovních míst, která se nahrazují jen velmi těžko. Přesto mnoho tradičních výrobců toto období nepřežilo a nedočkalo se doby, kdy opět zjišťujeme, že obrana není špatné slovo a bezpečnost není samozřejmost. Společnost Omnipol, v niž v současné chvíli pracuji, byla v roce 1997 jedním ze zakládajících členů asociace. Sdružit firmy a společně se zasadit o podporu tohoto strategického průmyslového odvětví stále neztrácí na důležitosti. Ráda bych proto využila své zkušenosti z práce jak pro nadnárodní firmy, tak i pro české podniky a zasadila se o další budování dobrého jména českého obraného průmyslu v zahraničí, ale také osvětu oboru v domácím prostředí.
Jak se nyní daří českému obrannému a bezpečnostnímu průmyslu?
Celkově se dá říci, že geopolitická situace v různých částech světa se spíše vyostřuje, než že by se uklidňovala. V souvislosti s tím by se obrannému průmyslu logicky dařit mělo. Jsou samozřejmě různá teritoria s různými prioritami a naše firmy jsou v těchto částech světa různě silně zastoupeny. Válka na Ukrajině nepochybně přechodně velmi nastartovala poptávku po pozemní technice a munici a naše společnosti na toto obratem reagovaly a vykázaly rychlý růst. Pravděpodobně ale bude složité takové výsledky udržet dlouhodobě. Úspěšné jsou ale české firmy i v jiných částech světa s širokým portfoliem produktů od těch tradičních až pro ty nejsofistikovanější.
Kde vidíte překážky pro rozvoj tohoto odvětví v Česku? A jak je odstranit?
Nejen naše veřejnost, ale celá Evropa si dlouhodobě neuvědomovala důležitost zajištění vlastní bezpečnosti a nezávislosti v některých strategických oborech. Částečně přišlo procitnutí s covidovou pandemií a další s vypuknutím války na Ukrajině. Konečně se začíná šířeji zpochybňovat modla globalizace a dávat důraz na alespoň částečnou soběstačnost v oblastech, kde je to možné. Klíčové slovo je v tomto smyslu tzv. bezpečnost dodávek, která je pro každý stát zásadní. Asi není překvapivé, že jistota dodávek čehokoli je vždy největší v rámci vlastního státu, dále pak nejbližších spojenců a pak čím dále, tím více roste riziko výpadku. Nepochybně to logicky zažívají například zákazníci společností z Ukrajiny nebo Izraele. Zcela laicky řečeno, mají dost svých starostí, než aby pro někoho dodávali náhradní díly. Už jenom z tohoto důvodu by stát měl co nejvíce podporovat existenci a rozvoj obraného průmyslu na svém území.
V současné době je ale jedním z dalších hlavních témat financování exportu obraného průmyslu. Na základě legislativy EU mnoho bankovních domů výrazně omezilo financování obchodů v obranném průmyslu a výrazně tak snižuje konkurenceschopnost evropských firem na mezinárodních trzích. Pokud není možné ovlivnit v zájmu celé EU taxonomii, pak by bylo potřeba nahradit tuto službu na státní úrovni. U nás toto zajišťují Česká exportní banka a EGAP, ale ty jsou samozřejmě také limitovány.
Takže pomáhají tyto válečné konflikty, abychom si více uvědomili důležitost investic do vlastní bezpečnosti, ale také roli průmyslové soběstačnosti?
Určitě. To, že se stále více zdůrazňují investice do bezpečnosti, dokládá vlastně i vládní slib, že již v příštím roce dostojí Česká republika svému závazku vůči Severoatlantické alianci (NATO), a tedy že půjdou dvě procenta HDP na obranu.
Všichni jsme svědky překotného technologického vývoje i nástupu umělé inteligence. Jak se tyto trendy projevují v obranném a bezpečnostním průmyslu?
Obranný spolu s kosmickým průmyslem byly v historii jedněmi z hlavních tahounů technologického vývoje. Mnoho technologií se až následně uplatnilo v civilním užití. Dnes stále větší roli mají informace, jejichž získání a následná analýza se stávají strategickou výhodou. A právě v tomto procesu hraje důležitou roli umělá inteligence, která dokáže rychle zpracovat velké množství dat. Vidíme také, že se v těchto odvětvích častěji zapojují autonomní systémy, jako jsou například bezpilotní letouny. Umělá inteligence hraje určitě klíčovou roli i v modernizaci obranného a bezpečnostního sektoru. „Bojiště“ se v posledních letech zásadně proměnilo a obranný průmysl na to samozřejmě musí reagovat a investice do výzkumu a vývoje se dostaly na zcela jinou úroveň.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Výborný
Mgr. et Mgr. Jakub Michálek byl položen dotaz
Fakt myslíte, že jsme na tom v oblasti digitalizace dobře?
A co třeba říkáte na to, že jsme v digitalizaci veřejné správy je Česko druhé nejhorší v EU? Zdroj: https://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6995694 Nebo co říkáte na toto - https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-b2b-platit-prevodem-nestaci-digitalizace-ceske-ekonomiky-je-zalostne-pomala-261752?
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.
Další články z rubriky
16:05 Zeman: Fiala připomíná Hitlera v bunkru. BIS se chystá zatýkat
Premiér Fiala svými výroky připomíná poslední dny Adolfa Hitlera v bunkru v době, kdy se k Berlínu b…
- 4:40 Bolestivé. STAČILO! i se SOCDEM? Vidlák promluvil
- 16:31 „Byl v rauši. Převzal to a neověřil.“ Fiala za výstup 17. listopadu hnán k demisi
- 21:22 „Levičáci z prohraného hlasování mohli zešílet.“ Ivan David hlásí dění z europarlamentu
- 20:05 Maláčová: Černochová dala 4 miliardy, aby dvě F-35 přišly o rok dříve. A na kuchařky není
- 19:09 Kolik si napíše, tolik dostane. A odměnami to prý na radnici v Litvínově nekončí
