Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Karla Schwarzenberga (z 5.5.) + (z 24.3.) + (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Daniela Kroupy, Marka Ženíška (z 8.5.) + (z 27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), senátora Zdeňka Papouška (z 8.5.) + (20.4.), Marka Bendy, polské velvyslankyně Grazyny Bernatowicz, Jiřího Menzela, Tomáše Pojara, Michaela Kocába (z 25.4.) + (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.), Daniela Korteho, Rudolfa Baránka, Libora Roučka, Michaela Romancova (z 20.4.) + (ze 7.1.) (+ z 20.8.), Zdeny Mašínové (z 15.4.) + (z 27.3.) , Jiřího Zlatušky (z 18.4.) + (z 8.4.), (+ z 21.2.) , Miroslavy Němcové (z 15.4.) + (z 26.3.), Jaroslava Hutky (z 18.4.) + (ze 31.3.), Alexeje Kelina, Antona Litvina, Martina C. Putny, Alexandra Vondry, Pavla Teličky, Jany Černochové (z 11.4.), Jana Bartoška (z 12.4.) , Vladimíra Hučína, Romana Jocha (ze 7.4.) (ze 4.3.) + (ze 14.1.) (+ 8.12. + 11. 9 +ze 7. 8.), Mariusze Jurosze, Karla Hvížďaly, Václava Vydry, Milana Uhdeho, Pavla Šafra (z 30.3.)+ (z 21.3.), Pavlíny Filipovské, Pavla Svobody, gen. Jiřího Šedivého, Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22.3.), německého velvyslance , Tomáše Klvani (z 20.3.)+ (z 12.3.), Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1), Miroslava Kalouska (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Františka Laudáta, Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana, Lenky Víchové, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.), Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.) (+z 11.12) , Jana Zahradila, Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) , Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty,Tomáše Peszyńského, Martina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,Čestmíra Hofhanzla, Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Karla Janečka, Jana Urbana, Maji Lutaj, Františka Janoucha, Vladimíra Hanzela, Anatolije Lebeděva či Alexandra Kručinina
Vztahy Západu a Ruska záleží na vývoji na Ukrajině. Očekáváte obnovení konfliktu na Donbasu, a pokud ano, čí vinou?
Vinu nehledejme. Inter arma, silent musae. Vinny jsou obě strany. Vždy. Ano, k obnovení konfliktu dojde. Opolčenci chtějí své Novorusko a ne kyjevské fašisty, Kyjev jim odmítá přiznat právo na sebeurčení – ať už samosprávu či federaci, tak vlastní stát. Rusko by rádo uklidnilo geostrategickou situaci uzavřením přístupu Ukrajiny k Černému moři a jeho odsouzením do role chudáka – čili očekávám boje nejen v průmyslových a surovinových centrech Donbasu, ale přijdou ještě operace sahající až k Mariupolu, Mikolaivu, k Oděse a k hranici Modavska a Turecka. Tahle okresní válka se povede ještě dlouho. Je ovšem otázka, kdo zaplatí ty kyjevské žoldáky. Ukrajinská státní kasa je prázdná. A jen vlastenci bojují zadarmo, za svou rodinu a svou zemi. Žodláci chtějí peníze.
Předchozí část rozhovoru se Štěpánem Kotrbou, výhradně věnovanou Dni vítězství, najdete ZDE
Udrží si německá diplomacie západní prim v řešení ukrajinské věci, nebo přijde tvrdší postoj USA?
Má někdo jiný ty ambice? Nemá. Severní potok končí v Německu, ne v Bruselu. Ne ve Varšavě. USA nemají vliv na svébytné rozhodnutí Německa či dalších zemí Evropy, zvláště když tíži protiruských sankcí nesou evropské země.
Co dle Vás udělá Putin?
Nic. Co by měl dělat? Ruska se vnitřní konflikt opolčenců s fašisty a vládou netýká. Ruska se týká pouze výsledek, a ten je daleko. Rusko se nyní soustředí na modernizaci svých strategických zbraní, budování sil rychlé reakce, na vývoj obrany svého území. Rusko nyní svou ekonomickou sílu napnulo strategicky na východ – do Číny. Vznik Asijské banky pro investice s kapitálem v ekvivalentu 100 miliard dolarů ze zemí BRICS zůstal bez povšimnutí..
A jsou vládci Kyjeva ochotni plnit minské dohody a zajistit stabilitu země?
Nebudou je plnit. Protože v ten moment by prohráli. Nepřítele je přeci třeba si stále pěstovat.
Jak z toho všeho vychází prezident Miloš Zeman? Udělal dobře, když se rozhodl jet do Moskvy? Udělal dobře, když couvl z účasti na vojenské přehlídce?
Rozhodně. Je to strategické rozhodnutí být někde, kde není taková konkurence vlivnějších a silnějších. To, že nebude na "parádě", nevadí. Na vojenské přehlídce by byl stejně k ničemu. Tankům nerozumí.
Zvládá komunikačně dobře svou pozici evropského renegáta, který je proti sankcím proti Rusku, který konflikt na Ukrajině označuje za občanskou válku, který vyjadřuje nedůvěru Arseniji Jaceňukovi apod.? Mluví tak i do světového tisku, za což sklízí kritiku i v Česku. Vede si Zeman dobře a promyšleně?
Je vidět, že není svázán ideologickými klišé a myslí mozkem. Kritika hlupáků posiluje. Podívejte se na takového Bělobrádka, kterého museli nachytřit ve Washingtonu, aby nemluvil úplně z cesty… A je mu to něco platné? Není. Novináři, a to i ti proameričtí, jej stejně ignorují. Zemana nenávidí, ale citují.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Martin Huml