Za klíčové považujete rovnoměrný rozvoj kraje s důrazem na centra růstu, ale také podporu periferní a venkovské oblasti kraje. Za tím účelem slibujete zaměřit se na komunikaci a zapojení aktérů v regionu. Jak konkrétně?

Kraj musí sehrávat důležitou roli toho, kdo sjednocuje aktéry z různých odvětví. Musí být v pozici toho, kdo přináší nápady a pomáhá zajišťovat zdroje k jejich naplnění. Na úrovni kraje máme řadu komisí a výborů či jiných více či méně formálních uskupení. Osobně si ale myslím, že se nám vytratila vůle aktivně naslouchat a často si i nechat poradit. S obcemi, podnikateli či neziskovým sektorem musíme mluvit méně pansky a nastolit více partnerský dialog.

Jaké jsou vaše plány na pomoc rozvoje venkova a zemědělství, které je pro region klíčové?

Zemědělství sehrává v našem regionu velmi důležitou roli, tak jako například Plzeňský kraj má dominantní postavení v průmyslu či Karlovarský v lázeňství, tak na Vysočině je to zemědělství. Chceme se zaměřit především na témata, která zemědělství významně omezují. Kupříkladu Vysočina je zdrojem pitné vody pro nemalou část České republiky. Vodní nádrž Švihov je nejvýznamnějším vodním zdrojem pro hlavní město Prahu a jsou zde nemalá omezení pro zemědělství, která postupně přibývají. Zemědělci na Vysočině mají pak značně nevýhodné postavení a pramalou kompenzaci. Obdobná situace je také u obcí v ochranných pásmech, jsou nuceny budovat čistírny odpadních vod a nemají na to zdroje.

Vysočina je také charakteristická vysokou fragmentací sídel, kterých je na Vysočině více než 700. Při cca 500 000 obyvatelích se Vysočina řadí mezi kraje s nejmenším průměrem obyvatel na jednu obec. To s sebou přináší určitá specifika. Prosazujeme navýšení alokace krajského Programu obnovy venkova, a to minimálně na dvojnásobek. Dále si myslíme, že je nutná podpora práce dobrovolných svazků obcí, které sdružují především malá sídla.