Premiér a šéf ANO Andrej Babiš a šéf ČSSD Jan Hamáček se znovu neshodli na daňových změnách. I sám Andrej Babiš uvádí, že „střet ohledně daní je nešťastný“. Co říkáte na to, že dvě vládní strany předkládají návrhy proti sobě?

Co se ve skutečnosti odehrává mezi členy vlády, se zvenčí těžko odhaduje, ale větší důkaz nefunkčnosti této vládní koalice bychom jen těžko hledali. Největší daňová reforma za poslední dekádu, která má rozhodnout o desítkách miliard korun ročně, se tímto způsobem opravdu dělat nemá.

Návrh premiéra Babiše na snížení daně a zrušení superhrubé mzdy, s výsledkem pro rozpočet minus 130 miliard, podpořila kromě ANO a ODS i vaše „domovská“ SPD. Souhlasíte i vy osobně?

Jsem přesvědčen, že lidé utratí peníze lépe nežli stát. Náš stát hospodaří neefektivně a draze.

Například i váš stranický předseda říká, že lidem zůstane více peněz v kapse. Dá se ale v tuto dobu opravdu předpokládat, že se i tím podaří zase „nastartovat“ ekonomiku? Nebudou lidé stejně spíše šetřit? Opravdu se dostanou tyto peníze „do oběhu“?

Nepochybně větší část těchto peněz se do ekonomiky dostane. Už z toho důvodu, že u nás neustále rostou životní náklady. České ceny jídla, bydlení a energií patří v rámci Evropské unie k nejvyšším ve srovnání k průměrným platům, které jsou oproti takovým státům, jako je třeba Německo, třetinové. Navíc dvě třetiny našich pracujících občanů na průměrnou mzdu ani nedosáhnou. Lidem tak zbývá v peněžence stále méně peněz.

Už v první půlce listopadu podpořili poslanci výši schodku rozpočtu na příští rok v částce 320 miliard. (Do navrženého rozpočtu ovšem vláda nezahrnula dopady právě chystaného zrušení superhrubé mzdy a změny u daní z příjmu, což schodek ještě prohloubí). Co vy si o tom myslíte? A co říci na návrh komunistů na armádní škrty?

Považuji za alarmující neustálý růst nákladů na státní a veřejnou správu. Vláda i pro příští rok počítá s náborem dalších téměř 5 tisíc nových státních zaměstnanců. Je naprosto nepřijatelné opětovné zvyšování výdajů v oblastech neadresných sociálních dávek nepřizpůsobivým, inkluze ve školství, financování politických neziskových organizací a množství zahraničních operací naší armády. Za posledních šest let se zvýšil počet státních zaměstnanců o 60 tisíc osob, což zvýšilo nároky na státní rozpočet o 50 miliard korun ročně. Vzniklo minimálně 9 nových státních úřadů a institucí. Trvalé navyšování počtu pracovníků ve státní a veřejné správě vytváří umělý nedostatek pracovních sil a falešnou potřebu importu pracovní síly ze zahraničí.

Nevadí mi výdaje na armádu, pokud zároveň pomohou naší ekonomice a zaměstnanosti. I Polsko nebo Finsko se v tuto dobu raději rozhodlo pro domácí modernizaci armádní techniky, před drahými nákupy v zahraničí. V tuto chvíli realizovat armádní nákupy zahraniční techniky považuji za nerozumné. Podpoříme tak pouze zahraniční ekonomiky.