Ekonomice se nedaří vrátit na úroveň před pandemií. Někteří ekonomové jsou překvapení, jak mírně klesá inflace v eurozóně. Na začátek, o čem to svědčí?

Na úvod si musíme přiznat, že jsme na tom bohužel ve srovnání s ostatními zeměmi EU téměř nejhůře. Máme jednu z nejvyšších inflací v rámci Evropské unie, nejvyšší propad reálných mezd v EU, jedny z nejvyšších cen energií, přičemž po oznámeném konci vládního zastropování ceny energií pravděpodobně ještě porostou. V rámci ČR to svědčí o mimořádně nekompetentní vládě, která absolutně není schopná dostát svým předvolebním slibům. Celou EU pak ničí šílené idelogie jako je Green Deal a další, které Evropu doslova ekonomicky likvidují v zájmu jakéhosi vyššího dobra a činí ji nekonkurenceschopnou vůči zbytku světa. To je smutný fakt.

Zvenku to snad i vypadá, že vše začíná a končí také u inflace, která likviduje kupní sílu a brzdí investiční aktivitu v ekonomice. Inflací způsobený propad reálných příjmů domácností se přímo odráží v nižší reálné spotřebě. Do jaké míry mají domácnosti, firmy a drobní podnikatelé zásadní obavy, že k progresi, co se týká jejich finančních možností, prostě nedojde?

Nižší reálná spotřeba byla přímo odpovědná za nižší ekonomický růst ČR, než bylo původně predikováno. V poslední době sice došlo k mírnému oživení, jež ale dle předpokladů zastaví pravděpodobné přijetí tzv. konsolidačního balíčku. Reálné zvýšení téměř všech daní se samozřejmě odrazí v kupní síle, a tím i v negativním dopadu na ekonomiku země.

Je nějak předvídatelný, čistě ekonomicky, vývoj řekněme do konce roku?

Česká republika je jednou z mála zemí, která nedokázala dostat svou ekonomiku na předcovidovou úroveň. Spolu se Španělskem máme nejnižší hospodářský růst. Momentálně se pohybujeme na hranici stagnace, přičemž další predikce jsou podle mnohých ekonomů ještě pesimističtější. Vše záleží na mnoha faktorech, od vývoje ekonomiky v sousedním Německu až po přijetí již zmiňovaného konsolidačního balíčku. Vývoj nevyznívá pro naši republiku zatím nijak příznivě, proto se bohužel domnívám, že by stagnace na konci roku byla ještě pěkným výsledkem.

Samozřejmě sílí značné obavy. I když se eviduje velmi mírný růst spotřeby u domácností a zároveň sledujeme dál a dál pokles reálných příjmů. To bylo předvídatelné s pravděpodobností hraničící s jistotou, že?