Koronavirus jako chřipka? Podívejte se do Švédska! Profesor Chýla ocenil v našem přístupu zejména věc, která se přehlíží

12.06.2020 7:44 | Zprávy

HŮŘ UŽ BYLO? Silná opatření, která přijala Česká republika jako ochranu před nákazou koronavirem, stojí za tím, proč jsme situaci ve srovnání s mnohými jinými zeměmi zvládli tak úspěšně. Vůbec ji přitom nelze srovnávat se sezónní chřipkou, ačkoli počet obětí k tomu může svádět. Profesor Jiří Chýla z Fyzikálního ústavu akademie věd to ilustruje na Švédsku, které nezavedlo žádná omezující opatření. Počet zemřelých v souvislosti s koronavirem se už ale v severské zemi blíží pěti tisícům, zatímco na chřipku tam v průměru zemře kolem šesti set lidí.

Koronavirus jako chřipka? Podívejte se do Švédska! Profesor Chýla ocenil v našem přístupu zejména věc, která se přehlíží
Foto: Archiv JCh
Popisek: Prof. Jiří Chýla, CSc., Fyzikální ústav Akademie věd České republiky

Dnešní mladí – ti narození po roce 2000, tedy tzv. mileniálové, si už před koronavirovou pandemií stěžovali, že jsou ztracenou generací, nebo minimálně první generací, která se bude mít hůře než jejich rodiče. Jsou podobné úvahy, že budoucnost je černá a „dobře už bylo“, opodstatněné a jaké důvody pro takový pesimismus vidíte?

Nejsou opodstatněné. A předpovídat budoucnost nemá smysl. Kdo před pěti lety předvídal vlnu migrace a letos v lednu pandemii koronaviru. Dnešní mladá generace bude pravděpodobně čelit výzvám, které dnes ani netušíme. Ale to neznamená, že se bude mít hůře. Bude záležet jen na ní, jak se s nimi vypořádá. Já jsem přesvědčen o tom, že to zvládne. Z toho opravdu nemám obavy.

Dá se říci, že jsou klimatické změny a různé pandemie tím nejhorším, co může na lidstvo v blízké budoucnosti dopadnout? Lze očekávat, že po letošní zkušenosti budeme lépe připraveni na příští epidemie, aby se v zemi skoro nezastavil život tak, jak tomu bylo od března do května?

Klimatická změna je skutečné nebezpečí, zatímco pandemie lze zvládnout. Za pozornost přitom stojí, jak silně byla pandemií postižena Evropa, ale takřka vůbec ne Afrika. Může to být tím, že ohniska nákazy jsou daleko, že její obyvatelé také mnohem méně cestují po světě, ale i geneticky mohou být jinak vybavení. Nákaza se prudce rozjíždí v Latinské Americe, ale třeba v takové Indii není dopad nijak strašlivý. Ale obojímu – klimatické změně i pandemiím – lze efektivně čelit jen v rámci mezinárodní spolupráce.

Proto vidím vážné nebezpečí v rozpadu mezinárodních institucí a organizací, především Evropské unie a NATO, v důsledku nárůstu národovectví a jako reakci na stinné stránky globalizace. A obecně se obávám nárůstu izolacionismu, jenž by jen posílil Rusko a Čínu. Přitom se stačí podívat na Blízký východ, o němž dnes nerozhoduje Amerika, ale Rusko a Turecko.

V minulosti jsme se připravovali na různé druhy ohrožení. Na migrační krizi, na ohrožení terorismem, na ohrožení ze strany Ruska. Které „přípravy na krize“ byly zbytečné a jen plýtváním silami? A nerýsuje se další hrozba, která souvisí s výbuchy nespokojenosti ve Spojených státech poté, co byl při policejním zásahu zabit černoch George Floyd?

Na uvedené druhy ohrožení jsme se příliš nepřipravovali, ani to nebylo dost dobře možné, důsledky „arabského jara“ nikdo neodhadl. Na nebezpečí terorismu reagoval Hrad nepřiměřenými bezpečnostními opatřeními. Aktuální dění v USA skutečně může vyvolávat obavy, k čemu to povede. Jeden šílený policista, který devět minut někomu klečí na krku, může úplně zvrátit svět. Přitom podle záběrů byli další policisté vedle něj, to nechápu. Na zemi ležící Floyd opakovaně říkal, že nemůže dýchat. Byl úplně bezmocný, ti ostatní jen přihlíželi a nechali toho policistu, aby mu devět minut klečel na krku, dokud ho neudusil.

Mě z toho svým způsobem nejvíc děsí to prostředí, které to umožnilo, tomu nerozumím. A když se to stalo, tak pak i reakce prezidenta Trumpa byla nevhodná. Postupně se ty demonstrace zklidňují. Ale že jich využijí určité živly, že budou zapalovat cizí majetek, rabovat, jak tomu bylo v prvních dnech, se dalo čekat. Ten výbuch nespokojenosti byl ale obrovský. Šíří se to dál, do Británie i jinam. Jaké budou důsledky na volby ve Spojených státech nebo na situaci v Británii, nevím. Ale jsou to události a problémy, před nimiž také bude mladá generace stát a bude je muset řešit.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

koronavirus

Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.

Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.

autor: Jiří Hroník

Ing. Jaroslav Faltýnek byl položen dotaz

Děláte ve sněmovně vůbec něco?

Dobrý den, zajímalo by mě, co jako poslanec děláte, že o vás není vůbec slyšet? Ani nikde v televizi jsem vás dlouho neviděl, nečetl s vámi žádný rozhovor. Přijde mi, že vás Babiš nechal kandidovat jen proto, aby vám zajistil dobře placené místo, ale jakoby vám zakázal, abyste se po vašem skandálu v...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„EU řekne, že neprší. Oni se tedy tváří, že je sucho.“ Nepřátelé svobody v ČR. Nestor médií promluvil

4:46 „EU řekne, že neprší. Oni se tedy tváří, že je sucho.“ Nepřátelé svobody v ČR. Nestor médií promluvil

Musíme znovu bojovat za ubránění demokracie i svobody slova a její opětovné rozšíření. Protože s hro…