Jak hodnotíte tuto vládu a její spolupráci s vámi a s lékaři?
Je asi brzy na to hodnotit. Počkat by se vždy mělo na výsledky. Tato váda je ale vstřícná. Jednání Ministerstva zdravotnictví je diametrálně odlišné, než jaké bylo za pana ministra Hegera.

V čem přesně?
Především v tom, že s námi ministerstvo vůbec jedná. Informuje nás o svých záměrech a máme přístup k náměstkům. Na to, aby tato spolupráce přinesla nějaké konkrétní výsledky, je zatím ještě příliš brzo.

Pokud jde o chybějící dvě miliardy z poplatků za hospitalizaci, dopadla tato věc nakonec z vašeho pohledu dobře?
Nejprve je třeba říct, že to bylo podle mě zcela zbytečné. Pokud nějaký z poplatků veřejnost akceptovala, byl to právě poplatek za hotelové služby v nemocnici. Vadilo nám, že se ve spojení s ním mluvilo o regulačním účinku, což je nesmysl. Pacient nemůže regulovat, jestli bude či nebude hospitalizován. Je třeba to nazvat férově poplatkem za hotelové služby, být by mohl i vyšší než 60 korun, ale platit by se měl jen po omezenou dobu. V Německu je to obdobné a funguje to. Výpadek, který tím nemocnicím vznikl, vláda uhradí – splnila tedy svůj slib.

Neustále slyšíme, že rezervy se mají hledat uvnitř resortu, jsou ve zdravotnictví nějaké?
Za uplynulé tři roky přišlo zdravotnictví o 36 miliard korun. 20 miliard musely zaplatit pojišťovny, zbytek odepsala zdravotnická zařízení. Ekonomická krize přidusila zdravotnictví mnohem více, než bylo nutné. Chybou ministra Hegera bylo, že zdravotnictví nikdy nehájil a nedokázal se vzepřít tehdejšímu šéfovi financí Kalouskovi. Rezervy můžete najít vždycky, ale šetření ve zdravotnictví bude vždy na úkor pacientů. My, jako lékaři, na nich šetřit nechceme. Rádi bychom naopak léčili podle poznatků moderní vědy.

Jak konkrétně bude hledání rezerv vypadat?
To by měla být otázka na ministra financí Babiše, který odhalováním rezerv podmiňuje to, že stát do zdravotnictví vrátí ty peníze, které z něj vytahuje kvůli zvýšené DPH, to z rezortu vysává 6,5 miliardy ročně. Nebavíme se nyní o tom, že do zdravotnictví nějaké peníze přijdou, ale jak vykompenzujeme to, co z něj už odešlo.