Nastal rozruch kolem policejní žádosti o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání. Padají výzvy k jeho odstoupení z voleb, Babiš se podle jeho slov cítí jako v 50. letech, političtí vězni proti tomu protestují... Do toho hnutí ANO zpochybňuje vyšetřujícího policistu a internet se baví tím, že Babiš půjde „do tepláků“. Co o tom všem soudíte vy?

Domnívám se, že podobné překvapení před volbami už jsme u nás párkrát zažili. V malém se tato podlost realizovala proti Miloslavu Ransdorfovi. Ten dnes už nežije a tak se „opřeme“ do ANO a obviníme zároveň bývalého hejtmana Karlovarského kraje a jeho náměstka ve věci dotačních podvodů NUTS II Severozápad. Kubiceho zpráva „náhodou“ ponechaná k nahlédnutí má tedy novou variantu. Načasování je jasné. Pokud jde o tepláky pro Andreje Babiše, ty podle mne nehrozí. Koneckonců ani pro Bohuslava Sobotku a jeho spolupracovníky zjevně nejsou připraveny.

Je načasování žádosti „účelovka“ „Chovancovy“ policie? Hne se ve voličích ANO svědomí a zváží svou volbu, jak předpokládá Miroslava Němcová? Anebo je pravda taková, že Babišovi voliči svůj „idol“ tak zbožňují, že mu přiřknou roli mučedníka a ještě více si ho oblíbí?

Načasování je zjevně předvolební, pokud jde o prognostické výkony Miroslavy Němcové, tam bych nebyl nikterak optimistický. Zatím se ještě nikdy netrefila. A voliči Andreje Babiše? Celá parlamentní taškařice tak, jak jsme ji sledovali, poškodila daleko více ostatní aktéry, než „nešéfa“ Agrofertu.

Co myslíte, porušil Babiš zákon čerpáním dotace na Čapí hnízdo? Ostatně, hovoří se o tom delší dobu, že je kolem Babiše mnoho stínů a pochybností, ale lidé ho stejně mají rádi, protože o zavedených politicích si nemyslí nic dobrého. Je to chyba těch zavedených politiků, naivních českých občanů, nebo je to Babišovým marketingem?

Babiš evidentně má dobrý marketing. Dokonce i v místech, kde po převzetí firem výrazně snížil zaměstnanost nebo firmu úplně zavřel, má stále vysoké preference. Mám „velmi silný dojem“, že dotace jsou určeny na malé a střední podniky. Pokud může jakýmikoliv kličkami firma propojená s Agrofertem získat legální dotace, není něco v pořádku. Pokud jde o „zavedené politiky“, těm za posledních více než 25 let hlas lidu dává velmi špatné vysvědčení. Nejjednodušším indikátorem je volební účast.

Šéf hnutí ANO chce stavět silnice a železnice, zvedat důchody a platy učitelům, vybírat daně, šetřit peníze státu... Co když se lidem už zajídá slyšet o pravici, levici, konzervatismu, socialismu, liberalismu, demokratických disidentech v Rusku a v Číně, o sametové revoluci – a zkrátka jen chtějí řešit takovéto konkrétní, řeklo by se přízemní věci?

Konkrétní „přízemní“ věci mají ve svých volebních materiálech všechny strany, které předložily veřejnosti alespoň náznak programu. Hnutí ANO se liší tím, že místo programu má Babišovy sny. Jeho „snář“, který je v současné době distribuován, je určitou náhražkou programového dokumentu. Přesto není programem. Mimochodem, pokud by chtěl Andrej Babiš urychlit výstavbu infrastruktury, mohl spolu s koaličními partnery prosadit zákon o liniových stavbách. Pokud se nemýlím, o nic takového se za téměř čtyři roky vládnutí ani nepokusil. A klíčová otázka urychlení výstavby infrastruktury, tj. zvládnutí veškeré přípravy, je dosud velmi komplikovaná. A ani při výrazném „doplnění“ finančních prostředků s tímto faktem žádná vláda velké štěstí neudělá. I kdyby byla jednobarevná ANO. Koneckonců Ekologický právní servis z Brna u všech podání pouze poukazuje na nezvládnutí požadavků legislativy při přípravě liniových staveb (viz stavby dálnic, vodních cest aj.). Pokud tedy voliči chtějí řešit „přízemní věci“, najdou v programech jednotlivých volebních stran spoustu zbožných přání na toto téma a nemusí sáhnout po Andreji Babišovi. Jeho kouzlo je tedy někde jinde.

Dokázal byste si tipnout? Skončí Andrej Babiš v kriminále? Právník a novinář Tomáš Němeček odhaduje, že dle zákoníků by mohl dostat pět až sedm let odnětí svobody. Nicméně nevěří, že k tomu dojde...

Domnívám se, že Tomáš Němeček je výrazně lepším prognostikem než Miroslava Němcová, jíž jsem už zmínil. A moje dosavadní zkušenost mi napovídá, že se s velkou pravděpodobností nemýlí.

Ať bude povolební uspořádání jakékoliv, co nová vláda bude muset v dalších čtyřech letech pro naši zemi vykonat? V oblasti financí, v zahraniční politice, z hlediska bezpečnosti, vymahatelnosti práva...

V oblasti financí budou novou vládu čekat výrazné tlaky řady rezortů, včetně snahy o zvýšení minimální mzdy a úrovně důchodů. Pokud nepřejde od „rovné daně“ k progresivnímu zdanění fyzických i právnických osob, bude se i nadále potýkat s problémem naplnění příjmů státního rozpočtu. Odstup mezd pracovníků různých kategorií mezi Českou republikou, Německem a Rakouskem je dosud závratný. Jeho snížení bude jedním z hlavních témat jakékoliv příští vlády. V zahraniční politice se pravděpodobně nová vláda přiřadí k racionální části států EU a nebude podporovat nejrůznější sankce vůči Rusku a dalším státům. Bez tohoto postoje by se v zahraničněpolitické oblasti vláda přidružila k několika málo slepě oddaným nohsledům, kteří podporují jakoukoliv, tedy i zjevně škodlivou, politiku vlády USA. Pokud jde o diverzifikaci zahraničního obchodu, potom jediná šance na její reálné provedení je následování Francie, Itálie a dalších států EU jak ve vztahu k Rusku, tak k Číně, Íránu i dalším zemím světa. Racionální zahraniční politika se nutně musí opírat o systém kolektivní bezpečnosti tak, jak je např. formulován v materiálech OBSE. Naše zákonodárství se bude i nadále potýkat s „neusazeným“ občanským zákoníkem a se zvláštním hybridem mezi kontinentálním a anglosaským právem, který se nám dostal do práce policie a soudu. Jakákoliv vláda se bude muset s danou situací vypořádat a „snář“ Andreje Babiše v tomto směru nenaznačuje vůbec nic. Pokud jde o bezpečnost naší republiky, tu může zajistit pouze kvalitní práce policie a zejména zlepšení podmínek pro její práci. (Opět nahlédnutím do „snáře“ nemohu říci o plánech A. Babiše nic konkrétního.) Mimochodem stále s napětím očekávám, kdy začne naplno fungovat schengenská hranice okolo členských států „Schengenu“.

Je v naší zemi skutečně ohrožena demokracie, jak tvrdí odpůrci Andreje Babiše?

V každé zemi je ohrožena demokracie, pokud místo racionálních návrhů pracuje malá, ale hlasitá část společnosti na skandalizaci kteréhokoliv čelného politika. Pokud chybí racionální návrhy na řešení skutečných problémů společnosti, otevírá se prostor pro populismus a extremistická hnutí. Myslím si, že některé kroky kavárenských povalečů a některá ne zcela uvážená rozhodnutí ombudsmanky i vlády jsou větším nebezpečím pro demokracii v našem státě než vysoké preference ANO. Tyto kroky totiž vzbuzují oprávněné otázky občanů po směřování naší demokracie.

Pokud jde o prezidenta Miloše Zemana, jak pravděpodobné je v tuto chvíli jeho znovuzvolení? „Pohnojil“ si to něčím tak, že už zvolen nebude? Vede si Jiří Drahoš tak dobře, že se skutečně stane prezidentem?

Jiří Drahoš, při vší úctě k jeho vědecké práci, není srovnatelným soupeřem k Miloši Zemanovi. Ostatně v současné době je největším soupeřem Miloše Zemana vývoj jeho zdraví. Navíc nemá Miloš Zeman vždy šťastnou ruku na spolupracovníky. Faktem je, že na současné politické scéně České republiky nevidím výrazné osobnosti, natož státníky.

František Ringo Čech, Olga Sommerová, Václav Klaus mladší... To jsou některá známá jména, která míní kandidovat ve sněmovních volbách. Kdo z nich by českou politiku obohatil a kdo ne?

Žádná z těchto osob není někým, kdo by přinesl nějaká nečekaná řešení problémů současné České republiky. Každý z vámi jmenovaných kandidátů má svoji politickou historii, a proto očekávání s nimi spojená nemohou být pro zasvěcené pozorovatele nijak přehnaná. Doufám, že mezi několika stovkami dalších kandidátů se vyprofiluje alespoň několik zajímavých osobností, které by mohly příjemně překvapit.

Kněz a teolog Tomáš Halík byl osloven miliardářem Daliborem Dědkem ke spolupráci. Nechce se přímo upínat ke konkrétní politické straně, ale prý by rád vytvořil jakousi „radu moudrých“, která by dávala podněty, náměty a myšlenky prozápadně a proevropsky orientovaným politickým stranám. Je to dobrý nápad?

Pokud bych Tomáše Halíka neznal, mohl bych očekávat od podobné „rady moudrých“ zajímavé podněty. Tomáš Halík ovšem není osobou neznámou, a proto podobným očekáváním netrpím. State department nám může naznačit „správné směry uvažování“ i jiným způsobem. V současné České republice máme několik výrazných osobností, jejichž rady a myšlenky by mohly politikům pomoci v rozhodování a orientaci. Tomáš Halík k nim ovšem nepatří.