Podle prvních ohlasů na vaše zvolení do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání se trochu zapomíná, že budete jen jedním ze třinácti radních, a tak si lidé od tohoto rozhodnutí Poslanecké sněmovny především slibují, že bude lépe fungovat kontrola veřejnoprávních médií. Co si naopak od šestiletého působení v tomto správním úřadu slibujete vy?

Nepřeceňuji ani kompetence Rady pro vysílání, jíž jsem byl ostatně před sedmadvaceti lety zakladatelem, ani sílu jednoho hlasu v ní. Ale dobře vím, že v takových kolektivních orgánech se vliv jednotlivých členů neodvíjí pouze od váhy jednoho hlasu. A v tom si přece jen tak trochu věřím.

S jakými pocity sledujete smršť ohlasů, jakou vaše zvolení do RRTV vyvolalo?

Někteří „demokraté“ vyznávají demokracii jen potud, dokud nese plody, které jim chutnají.

Přestože zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání ukládá provozovatelům mimo jiné zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti, část veřejnosti si už léta stěžuje, že z Kavčích hor je jí předkládán jen jeden povolený a „správný“ názor. Dá se vůbec objektivita a vyváženost kontrolovat? Stačí si vzpomenout, jak byla odmítnuta analýza Centra mediálních studií FSV UK  pro RRTV, když z ní vyšlo, že v České televizi i v Českém rozhlase byla zvýhodňována TOP 09.

Jistě, jsou věci, které se měří těžko. Účelově vybrané fotografie, jednostranně vyznívající ilustrační záběry anebo prostě marginalizace některých témat, to vše se prokazuje těžce. Ale i u měřitelných věcí je dost evidentních propagandistických a tendenčních projevů a ty je třeba šetřit daleko důsledněji. A ty ostatní? Ty se odvíjejí od personální politiky. A ta je na Kavčích horách prostřednictvím případného tlaku na generálního ředitele v rukou Rady České televize.