Pane Nový, jste nejlepším střelcem naší hokejové historie. Jak to tak funguje – to se člověk střelcem narodí nebo to přichází postupně?

Ale kdepak narodí. To je spoustu práce navíc! Já jsem měl třeba na zahradě dřevěnou banku a tam přesně vyznačené ty čtyři rohy, kde je brankář nejzranitelnější, tak ty jsem trefoval hodiny a hodiny, abych si to zafixoval. Za tím je obrovská práce navíc.

My, když jsme prohráli, tak jsme šli odpoledne povinně trénovat a nikdo si nedovolil ani ceknout. Dneska by všichni jen brblali, tak by to bylo dobrovolné a nešel by nikdo.

Na druhé straně, dnes už je to vybavení pro trénink mnohem modernější.

To sice je, ale k čemu to vede? K ničemu! Podívejte se na ty dnešní mladé kluky. My jednoznačně zaostáváme za světem ve střelbě. Nikdo to netrénuje navíc – podívejte se na Jardu Jágra a jeho individuální tréninky. Po zápase jde ještě trénovat. Proto se taky tak skvěle drží. Nic není zadarmo.

Já jsem běhal v zimě se sedmikilovým závažím několik kilometrů, neustále jsem na sobě pracoval. Ne kvůli trenérům, ale kvůli sobě. A tohle, když ti dnešní mladíci nepochopí, tak budeme pořád jenom čtvrtí, pátí nebo šestí.

Trenér Miloš Říha svolal na tento týden první akci seniorské reprezentace. Reprezentační kemp. A byl dost roztrpčen, že se mu omluvily mladé české hvězdičky Nečas, Zadina, Hájek a Zbořil s tím, že už mají vlastní individuální program. Jak se na to díváte vy?

Samozřejmě, že Miloš Říha má pravdu! Nejlíp se můžete připravit s týmem a ještě s těmi nejlepšími, a ne to někde šmrdlat se svým trenérem. A to už nemluvím o tom, že je to reprezentace!

Když já jsem odcházel z československé ligy do Washingtonu do NHL, tak jsem celé léto tvrdě trénoval s Kladnem. A běhal jsem líp než většina kluků, kteří byli o 10 let mladší. Jinak bych v zámoří neměl šanci.

Pane Nový, jak se vám žije v rozdělené české společnosti. Sledujete tuzemskou politiku? A pokud ano, tak s jakými pocity?

Já si myslím, že vláda pracuje, že ekonomika běží výborně. Netvrdím, že pan premiér je čistý jako lilie, ale zatím mu oficiálně nikdo nic nedokázal, a mně tam chybí především nějaké to uznání té jeho práce. Vždyť to je pořád jenom negativní a zase negativní.

Odchod Andreje Babiše by nám tedy, podle vás, nepomohl k uklidnění situace?

To je stejné jako když jste kapitán týmu. Já jsem byl kapitán tří reprezentací. A pak ten kapitán odejde, a ten tým se prostě sesype.

Takže vláda i hnutí ANO by se bez Andreje Babiše sesypaly?

No přesně to chci říct. Je to pracovitý člověk, který má nějakou vizi a představu. Ale pořád jsou tu nějaké útoky a ataky na něj. Ono se to dobře vykládá. Všechno zkritizujeme, hurá, to je ono! Napíšu článek do novin a v něm všechno sepsuju, konečně pořádná demokracie!

Ale co takhle taky jednou vymyslet něco konstruktivního. Dobrá, tak takhle teda ne, pak ale řekněte přesně, jak to udělat jinak. A pokud to nevíte, tak radši mlčte!

Musím říct, že máte velmi podobný pohled na věc jako třeba Jiří Holík, se kterým jsem nedávno hovořil.

No protože jsme už oba starší. Už máme něco za sebou.

Chcete tím říct, že politické názory jsou závislé na věku?

To je všechno věc zkušeností. Já jsem hrál po celém světě, pracoval, pracoval jsem v Americe, ve Švýcarsku a vím velmi dobře, že nic není zadarmo a že unáhlené rozhodnutí nebo kritika za každou cenu je k ničemu.

Jak vy osobně nyní zažíváte zmiňovanou ekonomickou konjunkturu, mají se lidé okolo vás opravdu lépe?

Podívejte se, já bydlím na vesnici, ale cestuju po celé republice i v zahraničí včetně USA, kde mám spoustu kamarádů. A já to vidím tak, jako oni zvenčí. Že jsme sice malá země, ale daří se nám velmi dobře. I tady na vesnici je to pořádně znát. Nikdy tu nic nebylo. Teď přibývají nové baráky, je tu hřiště, krásná restaurace, to taky není samozřejmost.

Pane Nový, v čem vidíte aktuálně největší hrozbu?

Jednoznačně v imigraci! To je totiž boj, tady už jde o zachování celé Evropy, tak jak jsme ji léta budovali! Buď – anebo!

Já si říkám, to jsme vážně tak neuvěřitelně naivní?

Kdybyste viděl, jak jsme hráli nedávno takový exhibiční zápas ve Švédsku – a to bylo právě pár dní potom, co tam došlo k tomu útoku autobusem. A ti Švédové mi potom říkali: „Ty Milane, my jsme na ně (přistěhovalce) tak hodní, my jim dáváme všechny výhody, co jen můžou mít a sociální dávky, a že většinou nechtějí pracovat, i na to už jsme si zvykli, ale že se tady bude dít tohle, to nás nikdy nenapadlo.“