Na konci října jste řekl, že se situace horší, protože se navyšovaly kapacity nemocničních zařízení a budovaly se vojenské pavilony: „Ani v nejhorším snu jsem si nemyslel, že situace bude takto špatná,“ uvedl jste k tomu. Jak to vypadá nyní, o tři měsíce později, a jaké je srovnání s tímto vyjádřením před třemi měsíci?

Já si myslím, že situace je ještě horší, než byla. Bohužel zdravotnická zařízení už pracují úplně na doraz, volné kapacity na akutních lůžkách prakticky nejsou. Samozřejmě že je nepatrně odlišná situace kraj od kraje. A co je ještě horší, že jsme zase o další tři měsíce téhle zoufalé situace dál, čili tady hrozí i psychické a fyzické vyčerpání lidí, už toho mají všichni dost. Situace ve srovnání s říjnem je mnohem horší.

Byl jste to vy, kdo vyzýval, aby se nepodléhalo tlakům a opatření se neuvolňovala příliš rychle. Čelíme tedy nyní důsledkům těchto kroků?

Nepochybně. Říjen byl způsoben tím, že kvůli krajským volbám se prostě nenastavovala brzdící opatření nebo protiepidemická opatření včas. A dalším velmi problematickým obdobím byly Vánoce, kdy se s tím zase lavírovalo a lidé si chtěli dopřát nějaká setkání, ale cílovým negativním důsledkem je přetížené zdravotnictví. Všichni ti, kdo odporují, jsou proti rouškám, proti opatřením – jako setkání na Staroměstském náměstí – si neuvědomují, že tím neškodí vládě, ale zdravotnímu systému, kde hrozí jeho přetížení.

Je to právě zdravotnictví, které se už dlouhodobě potýká s nedostatkem personálu a teď se zvyšujícím se počtem nakažených covidem mezi zdravotnickým personálem ještě zhoršuje. Je tedy z vašeho pohledu tím klíčovým problémem nedostatek lidí?

Samozřejmě je to daleko horší než nedostatek lůžek. Celé budování vojenské nemocnice v Letňanech, nebo jak tomu hangáru říci, bylo vlastně úplně zbytečné, protože kdo by v něm vlastně pracoval? Šlo asi o 500 lůžek a vojáci by byli schopni ošetřit asi 50, takže 450 lůžek by bylo zbytečných. Nedovedu si představit, že někdo, kdo nemá personální kapacity ani v nemocnici, by byl schopen je poskytnout ještě jinam. Nejužší místo je tedy dostatek zdravotníků. Vážím si mediků, vojáků a všech, kteří v první linii pomáhají, ale už je to opravdu nesmírně dlouhé. Když si představíte, že s krátkým přerušením v létě už to prožíváme deset měsíců, je to na všechny příliš.

Jak vám v tomto smyslu pomáhá vláda? Nějaké zkušenosti z posledních deseti měsíců by už měla mít, jak dobře si v tomto ohledu vede?

Myslím, že o pomoci vlády tady vůbec nemůže být v zásadě řeč, protože její opatření jsou nesrozumitelná, jsou špatně, jsou často protichůdná, takže nejvíce si lidé mohou pomoci sami tím, že budou dodržovat nějaké svoje bezpečnostní opatření a nebudou se příliš shlukovat. A to je nad všechna vládní nařízení. Já nechci probírat jednotlivé věci, jak jdou často nelogicky, nikdo jim nerozumí… teď je zase velká akce otevřít skiareály. Já myslím, že potřeba jsou úplně jiné věci než tohle.

Psalo se v dopise vládě, který jste podepsal, že by mohlo jít o lobbistické tlaky, které mohou za předčasná otevření. Může to hrát roli?

Ta rozhodnutí jsou nesrozumitelná a nelogická, takže jsou za nimi určitě tlaky určité skupiny lidí, aby se něco otevřelo, aby… já nejsem asociál, já rozumím tomu, že jestliže máte lyžařský areál, který vám je schopen produkovat nebo vynést peníze za tři měsíce v roce, tak potřebujete, aby aspoň chvíli běžel, ale přesto si myslím, že jsou tady vyšší zájmy, a to je, aby lidé zbytečně neumírali. To je z mého pohledu nad tím.

Nedostatek personálu je dlouhodobý, mě by zajímalo, jak dobře vám pomáhá systém, který je nastaven v pomoci mediků, studentů, dobrovolníků a podobně, nebo kde vidíte prostor pro zlepšení?

Jak jsem řekl, děkuju všem, kteří pomohli zdravotníkům místo toho, aby se někde srocovali a vyprávěli, že opatření nemají logiku. Šli do toho nejtěžšího místa a pomáhají. Jim všem jsem vděčný a zdravotnímu systému pomohli, ale způsobem na koleně to určitě nelze dělat donekonečna. Teď je pro mne další smutná záležitost, a to je očkování.

Proč?

Zdá se, že to je jediný možný konec pandemie, a zase si nejsem jistý, že máme dostatek očkovacích látek. Bylo špatně, že spoléhali, že očkování mohou dělat praktici nemocnice. Nemocnice, ve kterých teď kulminuje pandemie, nemají dost prostoru ani personálu, aby se tím zabývaly. Jsem rád, že se připravují velká očkovací centra, mají je Jihočeši, mají je v Brně, připravuje se v O2 aréně. Jen tudy vede cesta, nejrychlejším očkováním alespoň kritických cílových skupin. A hlavně mě mrzelo, že zdravotníci byli děleni do pseudokategorií na ty, kdo přicházejí do styku s covidem. Kdyby někdo znal skutečnou situaci v nemocnicích, věděl by, že tam není nikdo, kdo s  covidem nepřijde do styku. Zaměstnanci jsou nasazováni mimo svoji odbornost, aby pomohli právě v covidových zónách, a jestliže tam nebyl do dneška, může tam být zítra. Zdravotníci musejí být očkováni v první vlně úplně všichni, a nikoliv je selektovat na nějaké skupiny. To je další nesmysl.

A samozřejmě rychlost. Nedovedu si představit při tom, co se tady předvádí, že bychom byli schopni oočkovat sto tisíc lidí denně. Byl bych šťastný, kdyby tomu tak bylo, a samozřejmě vůbec není ambiciózní, abychom 60–70 procent populace naočkovali do září, ale to je nesmírně pozdě. Je třeba napnout síly, proto jsem rád, že se nyní vyjednává s Izraelem jednak po jejich zkušenostech, protože mají s Velkou Británií nejvíce oočkováno, a za druhé by byli schopni možná poskytnout mimo naše kvóty nějaké očkovací látky, takže by to věci prospělo.