Německo se vyrovnává s vraždami a útoky. Byli jsme svědky mnoha demonstrací nespokojených lidí v Saské Kamenici. Mainstreamová média tvrdí, že se při protestech jen vyřádili nacionalisté a neonacisté, jiní říkají, že trpělivost s migranty už došla obyčejným občanům a vražda pětatřicetiletého Němce v Chemnitzu byla příslovečnou poslední kapkou. Otázka migrace se více promítá i do politiky, protože v Sasku posiluje AfD. Mimochodem, ministr vnitra Horst Seehofer říká, že migrace je matkou všech problémů. Jak posuzovat situaci nejen v Sasku, ale i v celém Německu? A jak vše přesahuje do Evropy?

Nacházíme se v době, kdy žádná uprchlická krize není. Není rok 2015. Za první půlrok letošního roku přišlo mnohem méně lidí než před uprchlickou krizí. Zažíváme politické následky z krize. Technicky je vše vyřešeno a ukázalo se to i na švédských volbách. Švédsko přijalo na hlavu vůbec nejvíc uprchlíků z Evropy a ve volbách bylo téma migrace číslo tři nebo čtyři. Strany, ať už je to AfD v Německu nebo Demokraté ve Švédsku, nikdy nebudou představovat většinu. Jsou to stále menšinové strany, které mají řádově někde mezi 12 a 17 procenty. Do vlády s nimi nikdo nepůjde a nikdo s nimi nebude spolupracovat.

Jistě, těch pár procent ve společnosti vyvolá určitý vliv. Ukázalo se to v Saské Kamenici. Když došlo k zabití člověka, okamžitě se toho snaží využít protiimigrační, v mnoha případech i krajně pravicové proudy a strany. Neznamená to samozřejmě, že na demonstracích byly jen krajně pravicové síly. Spousta lidí s uprchlickou politikou nesouhlasí, a když jsou demonstrace, dají to na vědomí. Když se podíváme na lidi, kteří tam demonstrují, jsou to vedle krajně pravicových a neonacistických skupin i normální lidé, kteří chtějí vyjádřit nespokojenost s tím, co konkrétně německá vláda, vláda Angely Merkelové, v roce 2015 udělala. I když se integrace uprchlíků daří, a v Německu jsou čísla, že z 900 tisíc má polovina práci, jsou začlenění, děti chodí do školy, funguje to, najdou se samozřejmě i případy jako v každých skupinách obyvatelstva, které způsobují problémy.

V České republice jde o téma číslo jedna, i když tu žádní migranti a uprchlíci nejsou, ale v Německu se řeší jiné záležitosti.

Vy máte kontakty, známé, přátele v Německu, jak reagují na současné dění? Co na to říkají?

Jak říkám, není to jedno z hlavních témat. Devadesát procent lidí tohle prostě neřeší. Jsou si vědomi, že určitý pohyb obyvatelstva vždycky byl, je a bude. I stát je na to připraven. Pokud na migraci přijde řeč, lidé situaci vidí naprosto realisticky. Každý řekne, že to, co se stalo v roce 2015, byla do určité míry chyba, která se opakovat nebude a nemůže. Na tom se shodují i všechny politické strany. Výjimky jsou v prostoru bývalého NDR, kde lidé podobně jako u nás na migranty, přistěhovalce a pracovní síly ze zahraničí nebyli zvyklí.

Na celoevropské úrovni máme konsenzus na tom, aby byla posílena vnější hranice a existovala pomoc postiženým zemím na severu Afriky. Co není neustále vyřešeno, je, co dělat s lidmi, kteří se přes všechno do Evropy dostanou. Myslím si, že v dohledné době to ani vyřešeno nebude, protože jsou země jako Česko nebo Maďarsko, které nechtějí přijmout ani jediného uprchlíka. Celoevropská shoda je na tom, že to, co se stalo v roce 2015, se nemůže opakovat.