Stal jste se jedním z nejdéle sloužících zastupitelů města Zlína. Navíc máte za pár dní narozeniny. Blahopřejeme. Jak je oslavíte?
Určitě s rodinou a následně procházkou v listopadovém lese. To je něco nádherného, usínající zklidněná příroda.
Na zimu se lidé ve zvýšené míře předzásobují. Kamna a hrnce na zelí jdou na dračku. Alespoň takové jsou zprávy z Moravy. Jaké informace se dostávají k vám? Jak se vyrovnávají se zdražováním a s inflací lidé ve Zlíně?
Omezují aktivity. Data nejenom ze Zlína ukazují, že lidé začínají šetřit na spotřebním zboží a na službách.
Jak se obecně mají lidé vyrovnat s tím, že se musí krok za krokem vzdávat základních věcí, které chtěli? Důstojné bydlení, vzdělání, zabezpečení, řada lidí už musí zásadně šetřit i na jídle.
Nemyslím si, že lze zatím dělat takové obecné závěry. Krize pokračuje druhým rokem, následující zima bude těžká, ale je potřeba to přijmout jako fakt. Po tučných létech přicházejí v historii léta hubená. Naštěstí sociální systém v České republice je nastaven tak, že možnost bydlení a vzdělání občanů by krize ohrozit neměla. Největší problém vidím u mladých rodin a pak u nižší střední třídy, která si tak nějak vystačila svobodně sama a teď bude zřejmě pomoc státu potřebovat. Na tom ale nic ponižujícího není, je zkrátka krize.
Cena elektřiny se oproti první polovině minulého roku zvedla o 62 %. Je to nejvíc v EU. Pro řadu lidí je tento fakt stále nepochopitelný. Jak jim to vysvětlit?
Je to kombinace více faktorů, jsem alergický na zjednodušující tvrzení, že je to jenom kvůli válce na Ukrajině. Hlavní problém vidím v tom, že Evropa žila v naprosto utopické iluzi, že je možné zkombinovat stálý hospodářský růst, stále se zlepšující životní prostředí a stále se zvyšující životní úroveň lidí. Příčinou současné krize je pro mě (a možná se mýlím) skutečnost, že docházejí zdroje. Lidské, chybí pracovníci, co vytvářejí hodnoty, materiální, chybí suroviny, aby se z nich vyráběly prostředky pro zvyšující se životní úroveň. A když je něčeho nedostatek, tak je to drahé. Být dnes řemeslníkem, dělníkem, budu chtít větší odměnu za svou práci. A vrátím se k elektřině, zkrátka nevíme, zda jí bude dostatek.
Četla jsem váš názor, že dlouhodobě se musíme koncentrovat na energii jadernou. Lze na tom najít v Poslanecké sněmovně shodu?
Formálně se k rozšíření jaderné energetiky hlásí všechny strany politického spektra. Z mého pohledu si mnoho poslanců ve skrytu duše myslí, že se v budoucnu bez jaderné energetiky zřejmě obejdeme.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá