V posledních dnech již tradiční otázka na začátek. Česká republika má novou vládu, zatím ještě bez důvěry. Čekal jste, že dopadne koaliční trojice hnutí ANO, ČSSD a KSČM?

Myslím, že k tomu vlastně směřovali, takže překvapivé to není, ale z logiky věci s takovou vládou nesouhlasím už kvůli jejímu půdorysu. Není to vláda, kterou bych chtěl podpořit a mám dojem, že je ideologicky velmi rozplizlá, ale koneckonců zase hnutí ANO není tak pevně ukotvené, takže v mnoha věcech je velmi flexibilní. Není vládou, kterou bych uměl podpořit, ale pokud Andrej Babiš nebyl schopen ustoupit a strany chtějí trestně stíhaného premiéra, ať ho tedy mají.

Hodně se mluví kolem účasti komunistů ve vládě. Někdo to považuje za tristní po revoluci v roce 1989, jiní to nevidí jako problém s tím, že komunistická strana už dávno není tím, čím bývala. Co vy na to?

Záleží, jak kteří. Jak říká Kalousek – bolševici v každé straně. Ta strana stojí v zásadních věcech v úplném protipólu k naší. Ty věci jsou stále aktuální, když si vzpomenu na vystoupení některých komunistických kolegů, tak si nejsem úplně jistý, jestli už je to pasé a jde o jinou stranu. Ještě donedávna měla Marta Semelová plamenné projevy, za které by jí Klement Gottwald s Josefem Stalinem dali určitě jedničku. Rozhodně bych to nebagatelizoval.

Považujete za ironii života, že jmenování vlády bylo v den, který souvisí s Miladou Horákovou, nebo o nic nejde?

Možná je to v uvozovkách kouzlo nechtěného, ta symbolika tam je. Koneckonců mám dojem, že se termín točí i kolem slučování sociální demokracie a komunistů, což je také symbolika.