K tomu má říci své významný český geolog a spisovatel Václav Cílek, který se podílel na nejnovější publikaci o dolování na Příbramsku.
Od Keltů po Sověty
„Příbram je zvláštní město. Hornictví je tu staré možná tři tisíce let, protože tady jsou rýžoviště na zlato z doby keltské, ne-li starší. A není vyloučeno, že stříbro tu bylo nalezeno při rýžování zlata,“ uvedl Cílek pro ParlamentniListy.cz.
„Po roce 1930 stříbrné příbramské ložisko bylo vyčerpáno a vypadalo to, že tu těžba skončí. Poté, co Rusové obsadili Jáchymov, a ukázalo se, že tamní ložisko je poměrně malé, tak hledali dál a záhy našli uranovou rudu na Příbramsku. Tam se tedy začalo odehrávat další velké dějství. Bylo tady vydobyto tak zhruba tři čtvrtiny zásob uranové rudy. Ložisko bylo otevřeno do hloubky zhruba 1600 metrů a na úrovni 1000 metrů pod povrchem byly šachty propojeny chodbami v délce dvaceti kilometrů. Takže šlo opravdu o obrovské ložisko,“ vysvětluje Václav Cílek.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala