V pondělí vyvolala bouři nejen na politické scéně informace Deníku N o tom, že státní zástupce Jaroslav Šaroch navrhuje zastavit trestní stíhání premiéra Andreje Babiše, protože změnil právní názor. I v tiskové zprávě Městského státního zastupitelství znělo, že dozorový státní zástupce „změnil svůj původní právní názor na posouzení věci“. Vše ale musí posoudit jeho nadřízení. Jenže pak vystoupil nejvyšší státní zástupce Zeman s tím, že mediální vyjádření jsou nešťastná, že není nic rozhodnuto a veřejnost neměla být informována „o mezipostupech“. Jenže, co znamená změna právního názoru, když v květnu Šaroch varoval, že pokud policie nedoloží důkazy pro některá tvrzení, tak stíhání zastaví? Jak situaci čtete vy?

Z mého pohledu má věc dvě roviny – právní a lidskou. Pokud jde o právní rovinu, pak si povšimněte, že profesionálové nekomentují, protože skutečně není nic rozhodnuto, a právníci to vědí. Pravdu má i nejvyšší státní zástupce, že to vůbec nemělo a nemuselo jít ven. Je tady ovšem jedno velké ALE, za které mohou vyjadřování politiků a až hysterické dění kolem celé věci včetně Milionu chvilek, a nepochybně i osobnost premiéra, který se umí velmi tvrdě bránit a provokativně vyjadřovat, což vše musí nepochybně na státního zástupce Šarocha působit jako na normálního člověka – podle mne má strach rozhodnout sám v tak exponované, hlídané a politicky využívané až zneužívané kauze, jakou Čapí hnízdo nepochybně je.

Tedy, podle mého názoru v tom nechtěl být pan Šaroch sám, a proto to hodil lidově řečeno „vejš“ a řekl tím – mám-li to stíhat, řekněte mi to, páni nadřízení. Musím říct, že ho lidsky docela chápu. Jsou tu nyní tak zvláštní poměry, že se může i bát toho, že když bez ohledu na právní aspekty věci, které, připomínám, doposud neznáme do detailu nikdo, nevyslyší volání ulice, bude lynčován. Tak chce prostě posvěcení shora, ať navrhuje cokoli – tak to vnímám jako člověk. Jako advokátka vím, že se zatím nic tak dramatického nestalo, tedy že ta hysterie Chvilek a podobně je spíše zcela kontraproduktivní.