Jen letos bude hůř, ale pak už bude zase lépe v Německu a potažmo i v Česku. Dá se takhle číst oznámení německé vlády, podle jejíž nové prognózy se má sice tamní hrubý domácí produkt v letošním roce zvýšit jen o 0,5 procenta místo doposud očekávaného jednoho procenta, ale v příštím roce vláda už čeká oživení a HDP má stoupnout o 1,5 procenta?

Ano, přesně to říká německá prognóza. Já si tím ale nejsem moc jistá. Počátkem roku očekávala německá vláda růst německé ekonomiky o 1,8 procenta. Během prvního kvartálu výhled snížila a čekala jen jednoprocentní růst. Tento týden výhled zase snížila a čeká růst už jen o 0,5 procenta. Pokud bude takto pokračovat dál, tak letos sníží výhled ještě dvakrát a nakonec se asi dopočítá nikoli k růstu, ale poklesu ekonomiky.

A to všechno se týká výhledu jen na pár měsíců vpřed. Jinými slovy, Němci neumí odhadnout výhled na pár měsíců a pokouší se o výhled na příští rok. Takový výhled musí být logicky zatížen větší chybou a je tedy velmi pravděpodobné, že se bude vzdalovat realitě víc než výhled na letošní rok. Jestliže tedy očekájí růst o 1,5 procenta, vůbec z toho neplyne, že ekonomika neporoste o 3 procenta nebo bude v recesi.

Itálie už v recesi je. Už loni jsme říkali, že jsou německé i české odhady nezdravě optimistické, a poslední čísla nám dávají za pravdu. To platí i pro rok 2020. Pokud se Američané nedohodnou s Číňany a bude pokračovat obchodní válka, nebo se dokonce eskaluje, považuji i tento německý výhled za optimistický. Trochu mi to přijde, jako že si řada lidí před volbami do Evropského parlamentu lže do kapsy. Lidé si přejí růst a tomu odpovídají i prognózy. I naše Ministerstvo financí podle mě po volbách výrazně změní výhled k horšímu.
 
Údiv u některých ekonomů vzbudil krok Ministerstva financí, které v březnu převedlo osmnáct miliard korun, historicky dosud nejvyšší roční částku, z takzvaného privatizačního účtu do příjmů státního rozpočtu, a to ještě nezvykle brzy. Obvykle k přesunu prostředků dochází ve druhé polovině roku při záporném saldu hospodaření systému důchodového pojištění. Jak si tento postup vysvětlujete?

Myslím, že Ministerstvo financí je trochu zděšeno z vývoje státního rozpočtu. Poslední čísla říkají, že je na tom státní pokladna nejhůř od roku 2012. Vláda musí hledat peníze, kde se dá. Nejlogičtější by sice bylo zrušit všechny předvolební dárky jako jízdné zdarma, ale vypadá to celkem trapně jeden rok něco zavést a hned druhý rok to rušit, že? Proto použijí tyto peníze a budou hledat dál. Nyní se jak supi slétávají nad bankami a hledají způsob, jak se dostat na jejich zisky. Čekám, že následovat budou mobilní operátoři a další. A přitom to bylo tak jednoduché: Kdyby vláda poslouchala prognózy, že letos česká ekonomika zpomalí, a proto budou mnohem nižší příjmy rozpočtu, mohla sestavit rozpočet jinak a nemusela teď mít problémy a sahat na poslední rezervy.

Piráti představili konkrétní kroky boje proti daňovým rájům, kvůli kterým ČR přichází o část daňových příjmů. Jejich poslanec a místopředseda Rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík v té souvislosti uvedl, že i Česko je v jedné oblasti daňový ráj, a to v případě osvobození příjmu z prodeje cenných papírů nebo při zrušení podílového fondu. Považujete za správný jejich návrh zdanit příjem z prodeje společnosti prostřednictvím prodeje cenných papírů, které představují podíl v této společnosti, když dosud se z tohoto příjmu neodváděl na daních ani haléř?

Považuji to za velmi nemorální. Je to další zdanění už zdaněných peněz! Majitel firmy musel už platit daně z příjmu právnických osob, tyhle zdaněné peníze opět byly zdaněny daní z dividend, a teď z toho, co majitel vytvořil navzdory všem těm daním, ještě bude platit další daň? Piráti taky mají svou výplatu daněnou několikrát? Ne? Tak jak je může napadnout jiným lidem kázat několikeré zdanění?

Co říkáte na nejnovější vývoj na českém hypotečním trhu, kdy za březen průměrná sazba hypoték spadla nejvýrazněji za poslední čtyři roky? A také tomu, že Česká národní banka ve spolupráci s Ministerstvem financí po pár měsících platnosti omezujících podmínek pro získání hypotéky chystají novelu zákona, která by mohla učinit hypotéky opět dostupnější pro mladé do 36 let, a to tak, že by si mohli sjednat hypotéku až na 100 procent hodnoty zástavy nemovitosti, a navíc by mohli na splátku dluhu vynaložit 50 procent ze svého měsíčního čistého příjmu, což je o pět procentních bodů více než nyní.

Návrh postrádá logiku. Regulace hypoték vznikla proto, aby hypotéky nebyly moc rizikové pro bankovní sektor, a nyní přichází myšlenka, že lidé, kteří nemají dostatečné úspory a příjmy a jsou tedy nejrizikovější, mají dostat podporu, aby se víc zadlužili. V tom případě byla potom předešlá regulace zbytečná. Osobně to vnímám jako diskriminaci „starších“ lidí – tedy lidí nad 36 let. Jsem proti podobným regulacím.