Prezident hospodářské komory Vladimír Dlouhý uvedl, že máme příliš mnoho vysokoškoláků, antropologů a filozofů, a nikomu se moc nechce studovat řemeslnické profese. Ztotožňujete se s těmito pohledy? Jak by ČR měla postupovat, aby řemesla oživila?

Prezident hospodářské komory to řekl přesně. S tím mým dodatkem, že u vysokoškoláků je extrémní nadbytek humanitních oborů a jejich absolventů, ale u lékařů a dalších technických vysokoškolských oborů je absolventů spíše nedostatek. Do budoucna jsem velký pesimista. V realizaci řešení, které by spočívalo v omezení humanitně zaměřených škol, nevěřím. Pomoci snad jen mohou finanční pobídky ke studiu učňovských oborů, ale i zde jsem pesimista.    

Odpůrci této rétoriky říkají, že doba, kdy po celý život vystačil člověk s jedním povoláním, je dávno pryč a že je třeba, aby děti byly flexibilní, uměly se rychle přizpůsobit a tak podobně. Je dnes pracovní trh natolik jiný než třeba v devadesátých letech?

To je pravda až na to, že děti s maturitou na neučňovské škole či dokonce s vysokoškolským vzděláním již nikdy nebudou ochotné a ani schopné řemeslo vykonávat.  Snad nic nebrání, aby existovaly  učňovské obory s víceodvětvovým či víceoborovým zaměřením. Řemeslníků je určitě méně, než bylo v devadesátých letech, a bude hůř.    

Maďarský premiér Viktor Orbán navrhl, aby matky se 4 a více dětmi byly doživotně osvobozeny od daně z příjmu. Uvítal byste podobný krok u nás? Byl by alespoň částečným řešením nízké porodnosti? 

Pokud je tím myšleno to, že takovéto zasloužilé matky po dobu, co budou pracovně činné, budou osvobozeny od placení daní ze svých pracovních příjmů, tak to má logiku, a docela se mně to zamlouvá. Bojím se však, aby se to u nás nezvrhlo pro nepřiměřené navýšení sociálních dávek takovýmto zasloužilým, ale nepracujícím matkám, pro to bych určitě nebyl.