Ministři Chovanec a Andrej Babiš chtějí zřídit dva nové útvary, jež by se zabývaly vyšetřováním velkých daňových podvodů a úniků. Zatímco ministr vnitra usiluje o vytvoření finanční policie, šéf hnutí ANO by chtěl tuto pravomoc poskytnout celní správě. Nebudou si tyto dva útvary konkurovat a nebude mezi nimi docházet ke stejné rivalitě a sporům jako u protimafiánských útvarů, zvláště když oba celky mají spadat pod zmiňované ministry, kteří ještě nedávno proti sobě velmi tvrdě vystupovali? Je to vhodné řešení?

Podle mne by problematiku karuselových obchodů měla vyšetřovat finanční policie. Ona to i dělala, než ji Ivan Langer nechal zrušit. Myslím si, že vytvářet u celníků pseudopolicejní útvary není dobrá cesta.

Nebude problém také v tom, že novým náměstkem pro vyšetřování na Generálním ředitelství cel, které bude spadat pod ministra financí, se má stát Robert Šlachta, jehož vztahy s ministrem vnitra a některými dalšími špičkovými policisty nejsou po kauze sloučení protimafiánských útvarů „právě ideální“? Nebudou se znovu opakovat stejné konflikty o kompetenci při vyšetřování a také ohledně možných úniků informací?

Já skutečně nevím, kdo bude náměstkem na GŘC. Jestli už někdo ví, že to bude pan Šlachta, pak je to špatně. Ve služebním poměru existuje nějaká hierarchie, postup. Pan Šlachta se nachází v desáté třídě. Pokud chce být náměstkem GŘC, musí projít výběrovým řízením. To, že se již dnes ví, že toto řízení vyhraje, není dobře. Pokud se tak skutečně stane, jeho pozice bude složitá nejen ve vztahu k vnitru…

Někteří komentátoři vidí požadavky na zřízení obou jmenovaných útvarů, jež se budou zabývat závažnou hospodářskou kriminalitou, také jako způsob obou velkých stran – ČSSD a hnutí ANO, jak se dostat k velmi citlivým údajům, a získat tak přes ně další kus moci. Může tomu tak skutečně být? Nejde tedy jen o zkvalitnění boje proti daňovým únikům?

To bych nepřeceňoval. Policejní informace jsou použitelné většinou jen proti lidem, kteří mají co skrývat. A já nemám pocit, že v politice by bylo mnoho lidí, kterých se to týká. Z tohoto pohledu se politická scéna odchodem Nečasovy vlády velmi vyčistila.

Angela Merkelová přijela v minulém týdnu do ČR i do Varšavy jednat s premiéry Visegrádské čtyřky o podpoře uprchlických kvót, v čemž ale zřejmě neuspěla. O tom, jak se k povinným kvótám dále zachová česká vláda, ale nyní opět panují dohady.  Do Česka nyní totiž dorazilo osm uprchlíků na základě našeho závazku vůči EU z loňského roku, kdy jich máme celkově zaopatřit asi 1 591. Není to první signál toho, že vláda se nakonec dalším kvótám stejně podřídí tak, jak o to německá kancléřka právě usiluje? Některá média například spekulují, že český premiér při návštěvě německé předsedkyně vlády jen mlžil před veřejností v období blížících se voleb a že za zavřenými dveřmi dostal pokyny, které nakonec splní. Je to reálná úvaha? 

Já se v jednání pana premiéra nevyznám. Nevím, zda to, co říkáte, je reálné. Snad ne. Kvóty jsou nesmysl, to víme od začátku. Paní Merkelová je zjevně v bezvýchodné situaci a snaží se průšvih, který ona sama způsobila, rozmělnit na jiné státy. Doufám, že naše vláda odolá…

České ministerstvo vnitra také požaduje půl miliardy korun na vybudování dalších zařízení pro šest tisíc uprchlíků. Nekoresponduje tento požadavek právě s tím, že se česká vláda k naplnění uprchlických kvót nechá nakonec přece jen přemluvit?

Snad ne. Kvóty, doufám, odmítneme. Na druhou stranu je třeba počítat i se skutečností, že počet uprchlíků může narůstat. Lepší je se dobře připravit, třeba i zbytečně, než být potom nemile překvapený…

Ministerstvo vnitra nyní chodí okolo 60 čínských žadatelů o azyl, kterými jsou především tamní křesťané, „jako okolo horké kaše“. Rozhodnutí o udělení azylu dále posunulo o několik měsíců, i když Číňané už o něj žádají rok. Pokud by se totiž tak stalo, mohlo by to vyznít, že Čína není demokratickou zemí, kde lidé nemají možnost svobodně vyznávat svoji víru, což by zřejmě nyní poškodilo vztahy ČR s tímto asijským hospodářským gigantem. Jak si myslíte, že to nakonec dopadne, a co byste navrhoval vy sám?

Neznám detailně situaci v Číně, ale podle mne tam křesťané nijak dramaticky netrpí. Číňan se k nám může dostat jinou legální formou, pokud zde chce pracovat nebo podnikat. Žádat o azyl na základě křesťanské víry není podle mne šťastné. Ale zdůrazňuji, že neznám konkrétní případ, který může právo azylu zakládat.

Rusko prověřuje řadu svých důležitých institucí od bank až po aktivní zálohy, jak by reagovaly v případě válečného stavu. V Německu vláda vyzývá občany, aby si udělali zásoby minimálně na dobu deset dnů jako opatření proti možným bezpečnostním krizím. Také česká armáda už začala procvičovat mobilizační postupy. Podle vyjádření náčelníka generálního štábu Armády ČR Josefa Bečváře pro idnes.cz by prý byla armáda schopná na vnější ohrožení rychle zareagovat, a to i aktivováním svých záloh. Myslíte si, že v oblasti obrany státu a zabezpečení našich hranic podniká česká vláda dostatečné kroky za současné nestabilní situace ve světě?  

Česká armáda tady není pro to, aby vzdorovala armádám velkých států. Proto jsme součástí NATO. Doufám a věřím, že své úkoly zejména na území naší země by splnila bezezbytku. Na nějaké velké válčení ale dnes nejsme zařízeni. Mobilizace v situaci, kdy chlapi už deset let neabsolvují základní vojenskou službu, bude velmi složitá. Pokud se bude bezpečnostní situace nadále zhoršovat, bude namístě uvažovat o tom, jak zvýšit brannou schopnost české populace. Je to nepopulární, ale může to být nutné. Doufám, že se tomu vyhneme.