Nemyslíte si, že reakce na vaše televizní vystoupení v pořadu Máte slovo moderátorky Michaely Jílkové byly odpovídající tomu, jak jste se tam choval?

Předem chci zdůraznit, že jsem odcházel do televize s naprosto jasným plánem, že tam provedu angažovanou performanci přesně v duchu toho, jak chápu angažované performanční umění. Nedávno mně vyšla skripta o historii performančního umění na Ostravské univerzitě, kde detailně rozpracovávám právě tuto funkci tohoto uměleckého žánru. Jen pro představu mohu zmínit kupříkladu výborného performančního umělce Josepha Beuyse, který považoval za ultimátně angažovanou performanci vyučování na univerzitě. Snažil se o vytváření takzvaných sociálních skulptur, kde by performanční umění sloužilo k transformaci společnosti a jejímu očišťování od degeneračních trendů.

Když si poslechnu záznam televizního pořadu, tak se divím, že jsem se ještě hodně kontroloval. Jestliže slyšíte naprosto otevřené projevy rasismu a xenofobie, tak přece musíte proti nim umělecky a vášnivě vystoupit. To je přímo povinností každého umělce a umělkyně, aby rázně odsuzoval či odsuzovala tendence společnosti sklouzávat do fašizujících rovin. Jen mě mrzí, že je tady a teď tak málo angažovaných umělců, kteří by bili na poplach.

Problém je asi v tom, že se tady pořád považuje angažované umění, za „komunistický“ přežitek. A až vstanou noví umělečtí bojovníci, tak už ale může být pozdě. „Zastydlý antikomunismus“, čili antilevičáctví ještě hodně zmítá se společností.

Ostatně, kdyby někoho zajímalo si o mých myšlenkách a životních zážitcích přečíst v mé knize „Proveď vola světem, volem zůstane“, tady je na ní odkaz. Zpracovávám tam jak období svého působení v československém disentu, Chartu 77, tak vyhoštění z republiky tehdejší Státní bezpečností a dvouletý pobyt v šíleném uprchlickém táboře Traiskirchen až po dlouhá léta života ve Spojených státech, počáteční kulturní šoky z jinakosti, kdy jsem sám v sobě odhalil, že jsem byl rasistou, aniž jsem to tušil, dvanáct let bydlení v afroamerické čtvrti Roxbury až po mé působení na bostonských vysokých školách.