Od příštího týdne začne v sociální demokracii probíhat vnitrostranické referendum, v němž se členové strany vysloví k tomu, zda vstoupit či nevstoupit do vládní koalice s hnutím ANO a komunisty, což nepochybně rozhodne i o budoucnosti ČSSD. Je pravda, že stranické organizace nesmějí zveřejňovat dílčí informace o tom, jak hlasování členů u nich dopadlo, a že vedení strany zveřejní až konečný výsledek vnitrostranického hlasování?

Samozřejmě, pokud je mi známo, tak místní organizace budou vědět výsledek, ale nebudou ho zveřejňovat. Celkový výsledek bude zveřejněn až najednou 15. nebo 16. června. Je to proto, aby se organizace strany vzájemně neovlivňovaly, aby ty, které budou hlasovat jako první, neudávaly nějaký směr. Myslím, že to je férové.

Takže je to podobné jako ve volbách, kdy se nesmějí zveřejňovat výsledky hlasování v jednotlivých obvodech, dokud není odhlasováno ve všech místech republiky?

Takhle to bylo stanoveno a myslím, že je to dobře. Ale já jsem se tomu nějak speciálně nevěnoval, to připravovalo vedení strany a takhle by to mělo být.

Budou členové strany ještě před svým hlasováním v referendu znát případné nominace do vlády za sociální demokracii?

Ano, je to usnesení předsednictva strany a předseda strany Jan Hamáček potvrdil, že na předsednictvu ČSSD tento pátek dá jména kandidátů k dispozici.

Kdo bude rozhodovat o tom, kdo obsadí pozice v Babišově vládě, pokud na ni kývnete?

Bude rozhodovat grémium, ale konečné slovo v případě nějakého sporu bude mít podle mého názoru předseda. Pokud je mi známo, není u nás nikde v žádných pravidlech řečeno, kdo o tom má rozhodnout, ale mělo by to být grémium. Ale samozřejmě, je možné, pokud si to vyžádá předsednictvo, že toto právo bude mít předsednictvo. Ale v konečné fázi je to zodpovědnost předsedy.

První místopředseda strany Jiří Zimola říkal, že do případné vlády by neměli jít lidé z vysoké politiky, poslanci nebo senátoři, ale lidé z regionů. Budou mít hejtmani, krajští zastupitelé, případně primátoři nebo starostové dostatek zkušeností pro činnost ve vládě? Přece jen jde o jiný styl práce.

Mně je celkem jedno, jestli to budou lidi, kteří už v té vyšší politice na úrovni parlamentu byli. Politici, kteří byli na úrovni krajů a obcí, by měli být lidé kompetentní, to znamená, že by to měli být lidé, kteří se podíleli na dojednávání programového prohlášení vlády a koaliční smlouvy. Aby ministr nebyl postaven před nějakou záležitost, s kterou třeba vnitřně nesouhlasí. Pokud tohle bude dodrženo, ale mám obavy, že to tak být nemusí, tak je to vcelku jedno, na jaké úrovni se ten politik pohyboval, ale je jasné, že tu agendu by měl znát. Měl by vědět třeba i to, jak probíhá legislativní proces, protože bude chodit do parlamentu, a pokud nebude mít znalost prostředí, mohl by tam utrpět dost nepříjemné porážky. A bylo by pro něj možná deprimující, kdyby poslanci, případně senátoři konstatovali, že ministr nemá dostatečný přehled. Měli by to být prostě lidé kompetentní.

Myslíte si, že by mělo mít širší vedení i právo veta, kdyby mělo k někomu z nominantů zásadní výhradu?

Já bych nepoužíval termín „právo veta“. Myslím, že každý rozumný předseda nebo užší vedení by nemělo chtít prosadit člověka, který je třeba pro předsednictvo nebo ústřední výkonný výbor nepřijatelný. Měl by tam být konsensus, ale zodpovědnost ponese užší vedení, především předseda.