Co říkáte tomu, že začátek úřadování nového amerického prezidenta Donalda Trumpa je provázen masivními protesty veřejnosti ve Spojených státech? Co podle vás na něm lidem nejvíc vadí?
Myslím, že Spojené státy americké jsou teď úplně rozštěpené a původ toho rozštěpení je v prezidentských volbách. Je to zvláštní situace daná prezidentským volebním systémem, který způsobil, že prezidentská kandidátka Hillary Clintonová získala víc hlasů občanů, přesto prezidentkou není. Samotná kampaň byla vyhrocená a společnost rozdělila. Po tak hlubokém příkopu, a vidíme to sami doma, se věci dávají velmi pomalu a složitě zase dohromady. To je asi hlavní důvod, proč protesty vypukly okamžitě. Já jsem zastáncem toho, že každý člověk v nové funkci má dostat čas na hájení, jak se u nás říká – sto dnů, aby se předvedl, na druhé straně Amerika nechtěla čekat, nechtěla dát Donaldu Trumpovi žádných sto dnů hájení, už druhý den byli lidé v ulicích, třeba ženy, které urazil atd. Teď je celé napětí ve Spojených státech amerických tedy dáno tím, že lidi rozdělila kampaň a volby. A je obtížné, zda a jak se tyto hroty uhladí.
Na novém americkém prezidentovi i jeho názorech je zřejmě víc věcí, které vadí různým skupinám. Hned po svém nástupu do Bílého domu přišel s přísnými protiimigračními dekrety, ale narazil na odpor justice, která platnost jeho dekretů pozastavila. Dokonce se proti nim postavila i nová ministryně spravedlnosti a hned byla také odvolaná. Jak se díváte na tyto události, které dokazují, že se mýlili ti, kteří tvrdili, že až bude Trump v Bílém domě, zjemní tvrdou předvolební rétoriku, protože své předvolební sliby naplňuje, třeba plán postavit zeď na hranici s Mexikem?
Očekávání části veřejnosti spočívala v tom, že republikáni v Kongresu budou jakousi brzdou nápadů Donalda Trumpa, ale ukazuje se, že on s žádnou brzdou nepočítá a jede odbržděně tak, jak jel ve volební kampani. Na mne jeho kroky nepůsobí jako promyšlené. I když chci zdůraznit, že každá země a Spojené státy také, má právo určit si ke své ochraně kroky, zda budou či nebudou přijímat migranty a za jakých podmínek. Bezpečnost státu má být v jejich rukou a nikdo zvenku jim nemá říkat, co smějí nebo nesmějí dělat. To musí cítit sami Američani, pro co se rozhodnou. Takže bych nechtěla odsuzovat Donalda Trumpa například za to, že říká, že má být velmi dobře hlídáno, kdo do Ameriky přichází, ale asi neměl dobře promyšlenou cestu, jak to lze prosadit a tím pádem proti sobě postavil i velkou část veřejnosti.
Zahraniční politika se má podle Donalda Trumpa řídit především zájmy Ameriky. Odmítá už být „světovým policajtem“, jakým byly Spojené státy americké v minulosti, nechce prosazovat ve světě demokracii a lidská práva západního střihu, což mělo někdy negativní důsledky. Jak se díváte na tento jeho postoj? Nebude americký vliv ve světě chybět, pokud k tomu skutečně dojde, nebo takové „nevměšování“ do konfliktů v jiných zemích a regionech považujete za pozitivní?
Vnímám Spojené státy americké jako jednu ze světových supervelmocí, a rozhodně si nemyslím, že by bylo možné, aby se uzavřela sama do sebe. I když rozumím tomu, že Amerika a její zájmy mají být pro Ameriku na prvním místě a pak se teprve budou rozhodovat, jaké budou další kroky. Ale nemůže se stáhnout z prostoru, kterým je zbytek světa. Nevěřím, že se tak stane. Nechci Ameriku jako světového četníka ani někoho, kdo bude říkat, co se má v které zemi dělat v oblasti lidských práv, ale chci Ameriku jako silného spojence, zejména pro Evropu, pro nás – postkomunistické země. A proto mě uklidnila návštěvaTerezy Mayové ve Spojených státech a její vyjádření, že na základě rozhovorů Donald Trump prohlásil, že NATO je pro něj klíčovou institucí. A tohle spojenectví v NATO osobně považuji za důležité a základní pro jakékoli dění na světě. Jestli politika Donalda Trumpa bude striktně hájit zájmy Američanů, ale zároveň si bude vědom role, kterou Spojené státy americké hrají ve světě, právě tím, že jsou členem NATO a jakou rozhodující roli tam mají, a z této role se nestáhne, pak bych tuto jeho politiku vnímala pozitivně.
Berete jako logické i Trumpovy výroky směrem k dalším členům NATO, že by měli plnit podmínky, tedy dávat dvě procenta HDP na obranu, protože už Spojené státy americké odmítají nést většinu nákladů na evropskou bezpečnost?
Myslím, že v tom má americký prezident naprostou pravdu. Souhlasím s tím, že není možné, aby v alianci byli černí pasažéři a vezli se, zatímco ostatní to budou platit. Kdybych byla americkou matkou, těžko bych snesla pomyšlení, že můj syn je dost dobrý na to, aby šel někam nasadit svůj život, protože je dobře vyzbrojen, a vojáci z aliančních zemí, které neplní své vojenské závazky, do bojů nasazeni nebudou, protože nebudou dobře vyzbrojeni. A že to zase odnese Amerika. V tomto ohledu má podle mne Donald Trump naprostou pravdu. My jsme jako ODS v rámci schvalování státního rozpočtu na rok 2017 požadovali navýšení pro kapitolu ministerstva obrany tak, abychom tyto naše závazky začali plnit. Ministr obrany sice ušetří každý rok nějakou miliardu ze svého rozpočtu, ale pošle ji raději ministrovi financí, aby zvýšil jeho slávu, místo toho, aby myslel na to, co je státnicky důležité, tedy na naši obranu a bezpečnost, jak je zakotvena ve smlouvách s NATO. To beru za zásadní věc, kterou dělá Česká republika špatně. A myslím, že prezident USA má pravdu, když chce, aby všichni plnili podmínky, ke kterým se zavázali. To je přece podstata spojenectví.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová