Nedaleko českých hranic ve čtvrtmilionovém saském Chemnitzu se konají demonstrace v reakci na násilnou smrt pětatřicetiletého Němce s kubánskými kořeny, z níž jsou podezřelí dva muži z Iráku a Sýrie. Velká část tamních obyvatel bere jako obrovské nepochopení to, že média i politici líčí jejich město jako plné pravicových extremistů a nacistů. Máme věřit tomu, že jde při protestech opravdu o akce radikálů, pravicových extremistů či jinak nenávistných jedinců, nebo politici a mainstreamová média nejsou ochotni připustit jiný stav věci, než že do ulic vyrazili náckové?

Na tuto otázku odpovím spíše obecně. Tyto události jsem sledovala na live přenosech. V evropských zemích je bohužel stále aktuální tendence skrývat kriminální činy vesměs nelegálních migrantů či žadatelů o azyl. Tyto osoby, přicházející z jiných realit a nesou si s sebou vlastní zvyky a návyky (nebudu to nazývat kulturou, protože si pod tím slovem představuji něco jiného), se paradoxně odvolávají při žádostech o azyl právě na mnohá zvěrstva, která v jejich zemích vládnou, která jejich tradice či náboženství povolují či nařizují, a oni z té jejich reality prchají. Paradoxně proto, že oni nám to samé pak zavádějí zde a o nějakou integraci anebo alespoň asimilaci se nesnaží.

O tom, že jde o velký a organizovaný byznys vlivných osob a kriminálních organizací, není pochyb. Postupné ovlivňování veřejného mínění, maskování obchodu s lidským masem pod rouškou dobročinnosti neziskovek, které se na tomto obchodu podílejí, je jednou z činností vlivných a další aktivitou těch, kdo za tím vším stojí anebo se na tom přiživují, je právě kriminalizace jedinců, skupin či politiků, kteří na tuto realitu poukazují. Takže i v tomto případě bylo nutné označit lidi zdravého rozumu nálepkou nácků, fašistů, xenofobů a rasistů, a to např. pomocí placených vítačů, udavačů, sociálně či mentálně slabších jedinců a podplacených médií…

Po schůzce Viktora Orbána a Mattea Salviniho, na níž maďarský premiér podpořil italského ministra vnitra v jeho tvrdém postoji vůči migrantům a vyzval ho, aby od něj neustupoval, se ozvaly hlasy, že tito dva politici vytvořili spojenectví proti demokratům. Jak postoje a kroky obou pánů hodnotíte?

Nebylo pochyb o tom, že oba lídři v otázkách migrační politiky najdou vzájemné porozumění. Oběma záleží v první řadě na bezpečnosti a blahu jejich národa, a proto mě velice těší, že k jejich setkání došlo. Spojenectví proti demokratům? Tyto osoby, které se mylně demokraty nazývají, nedokážou uznat vlastní porážku a urážejí voliče, kteří je nevolili. Jde o zaprodance, arogantní eurohujery, kteří nejsou schopni autokritiky. Mám naprosto odlišnou vidinu demokracie. Aktuální italská levice chce pokračovat se svou politickou doktrínou, díky které byla tvrdě poražena. Jedinou změnou je maximálně název strany.

V den schůzky, 28. 8. 2018 v Miláně, ti tzv. demokraté manifestovali proti návštěvě Orbána u Salviniho. V čele manifestace stála bývalá předsedkyně poslanecké sněmovny Laura Boldrini a další vítači ze stran italské levice, nelegální migranti a sociální centra: všichni pěkně spolu v jedné tlupě. Právě Laura Boldrini v těchto dnech vyzvala progresisty, aby se postavili proti pravici a vzdali se svých symbolů k vytvoření jednotné strany LEU … tento akronym má ovšem ještě i jiný význam, který rozesmál celou Itálii.

K Orbánovi se hlásí i Andrej Babiš. Co říkáte na jeho tvrdý postoj, že nepřijmeme ani jednoho uprchlíka?

Nepřijímat je samozřejmě správný postoj a bylo jasné, že si v období před volbami bude za tímto postojem stát a nezmění ho ani italský premiér Conte, u kterého byl minulý týden na návštěvě v Římě. Jak to bude po volbách, je už jiná otázka. Jak dlouho může odolávat nátlaku člověk, který má v EU tolik osobních podnikatelských zájmů?

Co si myslíte o tvrzení George Sorose, že je Salviniho strana financována z Ruska?

To, že by byla Lega financovaná Ruskem, je naprostý blábol. O mnoho zajímavější je zpráva, která, kdo ví proč, uniká světovému tisku, a to je, že íránský ministr zahraničí připouští, že Soros s nimi spolupracuje a financuje je. Tuto zprávu publikoval také izraelský premiér Benjamin Netanjahu , ale opět to světovému tisku jaksi uniklo. Je to zřejmě příliš nepohodlná zpráva, která ničí příliš mnoho pohodlných stereotypů.

Francouzský prezident Emmanuel Macron při návštěvě Dánska k setkání Orbána a Salviniho řekl, že oba tito protiimigračně zaměření politici by v něm měli vidět „svého hlavního oponenta v Evropě“. „Nedaruji nic nacionalistům a těm, kdo hlásají nenávist,“ dodala hlava Francie. Je v Macronových silách udržet ten promigrační a vstřícný étos, který v Evropské unii v posledních letech dominoval?

Francouzský prezident Emmanuel Macron se přímo zřítil od poslední sondáže institutu Ifop o více než deset bodů. Co se týče popularity, tak mu momentálně dává konsenzus jen 31 % Francouzů, a to je horší než výsledek, který měl u stejného institutu bývalý prezident Francois Hollande ve stejném období předchozích pěti let (32 %). Takže místo toho, aby se Macron věnoval destabilizaci Libye a držel pod krkem ekonomický rozvoj 14 afrických států, tak by se měl věnovat událostem ve vlastní zemi a nebrousit si vlastní ego na výhrůžkách vůči Orbánovi a Salvinimu. Když už dělá vše pro to, aby se imigrační masa nezastavila, tak ať se nechová jako pokrytec a „uvítá“ tisíce uprchlíků, které se zavázal přijmout.

Od počátku roku 2017 až do dnešního dne Francie „dobrotivého Macrona“ odmítla na hranicích s Itálií více než 48 000 imigrantů včetně žen a dětí. Sám odmítá migranty na hranicích a nazývá Salviniho nacionalistickým demagogem. Nedokáže udržet na uzdě ani svého přítelíčka, který se maskuje jako policista, a chce řídit Evropu?

Mattea Salviniho vyšetřuje italská prokuratura kvůli zadržování migrantů na lodi Diciotti, ministr vnitra přitom čelí podezření z „únosu, nezákonného zadržování osob a zneužití pravomoci“. Je dobré takové chování postihovat?

V Itálii současně probíhá tzv. establishment. Případ „Diciotti“ je součástí řady pokusů skomírající opozice o návrat na výsluní. A to dokonce za pomoci úředníků se soudní pravomocí... 50 stran obvinění, pět trestných činů (únos!) a 30 let vězení jako maximální trest je opravdu jasná ukázka zbabělosti a neschopnosti proimigračních politiků, kterým je naprosto lhostejný osud vlastního národa. Když pomineme fakt, že nelegální migranti na lodi „Pobřežní stráže Diciotti“ byli naloženi v maltských vodách a přes výslovný zákaz ministra vnitra přivezeni k italským břehům... Copak se těch 177 osob vracelo z nějaké vyhlídkové plavby či z dovolené v exotických zemích, aby se mohlo tvrdit, že nevpuštěním je na pevninu došlo k jejich únosu? Sluníčkáři spolu s poraženou politickou silou začali vyvádět, že jsou na zasvrabené lodi zadržené děti. Po výstupu těchto skoro anebo i již dospělých výrostků, kteří nevykazovali žádné známky útrap, se dále mluvilo jen o nezletilých. Nelegální migranti, kteří „prý“ utíkají z války a hladomoru, přijeli na italské pobřeží kvůli Salvinimu držet hladovku? Na této lodi měli tito zasvrabení „návštěvníci“ zajištěné veškeré základní potřeby, jako by byli v některém identifikačním středisku. Několik žen bylo převezeno do nemocnice na oddělení gynekologie, tři muži na infekční s TBC a dva muži se zápalem plic…

Bruselu se nelíbí ani to, že si jich několik chce vzít dobrovolně Albánie. Prý že když to není v Evropské unii, tak s tím musejí napřed pseudouprchlíci souhlasit. Takže nelegální migrant si ještě bude diktovat, kam by se mu chtělo jet? Vše, co se dnes děje, je absolutně absurdní a vyšetřován je nakonec ten, kdo plní program, se kterým byl občany zvolen, a ne ten, kdo překročil nelegálním způsobem za pomoci pašeráků hranice jiného státu.

Jak se podle vás proměnilo vnímání migrace u nás i v Evropě od léta 2015 do dneška? Bojí se lidé méně vyjádřit nahlas svůj názor?

V roce 2015 již bylo zcela jasné, co se děje, a lidé zdravého rozumu se začali o tuto situaci zajímat. Tomio Okamura měl v otázce „organizované migrační invaze“ zcela jasno již mnohem dříve. Postupem času, kdy zároveň s přílivem nelegálních migrantů rostly také kriminalita a teroristické útoky v Evropě, mnoho lidí prozřelo a začalo se stále více aktivně ozývat. Jak roste počet aktivistů a proimigračních uskupení, tak roste také počet vítacích neziskovek a placených udavačů, kteří mají za úkol manipulovat s veřejným míněním za účelem udržení imigračního byznysu. Nedej bože, aby se třeba vyloupl nějaký další „Salvini“, který by si dovolil jako ten pravý italský snížit o 15 eur denní dávku. Neziskovka v Itálii, aby se o nového evropského občana postarala, dostávala na každou osobu denně 35 eur, na nezletilého mnohem více. A tak se stalo, že dobré srdce mnohým neziskovkám ten nápor dobromilnosti bez obrovských zisků nevydrželo...

Prezident Miloš Zeman se při příležitosti 50. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa veřejně nijak nevyjádřil, premiér Andrej Babiš byl při svém vystoupení vypískán. Kdo z politiků – nejen zmíněných dvou – vzal připomenutí výročí za správný konec a co pro nás po půlstoletí znamená?

Nikdo nechce žít na okupovaném území a čelit početným restrikcím. Proto si musíme uvědomit, že ani dnes nesmíme ztratit naši státní suverenitu. Kromě probíhající ekonomické války či hry mocných na světových trzích je v ohrožení i svoboda slova. Jsem toho názoru, že nesmíme zapomenout na žádné oběti našich občanů, tudíž kromě zmiňovaného výročí ani na výročí začátku druhé světové války, a v úctě vzpomenout statisíce padlých spoluobčanů, kteří obětovali své životy za naši svobodu. Projevy politiků jsem tentokrát nesledovala, byla jsem zcela zaneprázdněná děním v Itálii, a tak se nemohu konkrétně vyjádřit k žádnému vystoupení.

Prezident vyrazil dnes také přivítat prvňáčky. Někteří rodiče ho vítali s červenými papírovými trenkami připnutými na oblečení, jedna za maminek křičela: „Fuj, táhni!“ Vypovídá to něco o atmosféře v České republice?

Chování „trenýrkových“ rodičů v první den školní docházky je přímo hanebné. Když už nemají úctu k panu prezidentovi, tak ji mají mít alespoň k vlastním dětem. Pro děti je to nová důležitá etapa v jejich životě a mají mít na ten den ty nejlepší vzpomínky. Ta řvoucí matka by se měla stydět, nedala vůbec pěkný příklad těm malým dětem o tom, jak se mají chovat ke starší osobě. Nebudu přirovnávat skupinku nevychovanců k atmosféře celé České republiky.

Dokážeme my Češi respektovat demokratického vítěze voleb? Blíží se oslavy stého výročí vzniku Československa. Jak by měly ideálně vypadat a neobáváte se, že se zase zvrhnou v přestřelky politiků a různé truc podniky odpůrců hlavy státu?

Již delší dobu jsme svědky nedůstojného kopání poražených, naverbovaných, podplacených či pouze parazitujících jedinců a skupin, takže je možné, že opět proběhne nějaká trapná manifestace lidské hlouposti. To, jak by měli ideálně vypadat oslavy stého výročí vzniku Československa, nechám na lidech, kteří mají v této oblasti příslušné kompetence.