Andrej Babiš na videu oznámil, že opět míní promlouvat k lidem, protože zde vládne „banda komiků“. Změnilo se něco za posledních čtrnáct dní, nebo je to od něj jen taktika?
Když je po volbách, tak je před volbami... Myslel bych si, že jsme svědky logického pokračování Babišovy reál politiky. Navíc se vláda začíná ztrapňovat v oborech, které jsou Babišovi vlastní. Když ho teď slyšíme mluvit o tom, že věk odchodu do důchodu není třeba zvyšovat, valorizace penzí není třeba snižovat a není žádný důvod zvyšovat daně, tak s vysokou pravděpodobností ví, o čem mluví. Andrej Babiš si neplete příjem a tržbu a málokdo toho ví o penězích tolik co on.
Na straně druhé, vláda má stále stoosmičkovou většinu ve Sněmovně a hnutí ANO může vládě v jejích dalších krocích spíše překážet, než jim reálně zabránit. Teď je čas získávat spíše politické body než ty hospodářské. Je třeba počkat, až se Petr Fiala sám před celým národem historicky znemožní, a ukázat pochybovačům, že dva a půl milionu hlasů v prezidentské volbě nebyly náhoda.
Andrej Babiš nevybudoval Agrofert tím, že by před problémy zavíral oči nebo si nechal našeptávat od hlupáků. Stejně tak Agrofert nepřetrval dynamické změny ve společnosti tím, že by přešlapoval na místě. Pokud mohu soudit z posledních událostí, hnutí ANO si vyhodnotilo, co bylo dobře, a na tom hodlá stavět, a naopak posílá na smetiště dějin to, co bylo špatně. Očekávám, že než přijdou volby, bude hnutí ANO konsolidovanější a ideově ukotvené.
Statistický úřad oznámil meziročně 85% nárůst ceny cukru a vajec. Desítky procent činí nárůst pečiva či mouky. Ono, co na to říci... Dá se s tím něco vůbec dělat?
Jo, dá... Stačí levnější energie... Protože všechno je energie. Vajíčka jsou drahá, protože je drahé teplo v drůbežárnách a krmivo pro slepičky. Krmivo je drahé, protože je drahá energie ve výrobnách krmných směsí. Obilí je drahé, protože je drahé hnojivo, a hnojivo je drahé, protože je na něj zapotřebí hodně zemního plynu. V posledních dnech ale sleduji neustálý a výrazný pokles ceny obilovin. Je už tak velký, že se současné ceny dotýkají vysokých cen z předchozích let. Jako bychom už nebyli ve válce, ale měli „jen“ velmi suchý rok na severní polokouli. Člověk se neubrání dojmu, že páni burziáni vědí něco, co my nevíme. Včerejší projevy velkých kluků – Putina i Bidena – byly tak nějak jalové a v posledních dnech i náš skoroprezident nějak moc mluví o míru.
Zatím pořád platí, že inflace je nějakých 17 %, ale pro chudého člověka, který má jen na základní potřeby, je inflace možná padesátiprocentní.
Mimochodem, vy jste zase pořádal zabíjačku. Na jednu stranu, proč si kazit chuť politikou, ale asi na ni také došlo...
Pozvali mě na Slovácko, ať jim tam picnu čuníka a řeknu jim k tomu nějaké vidlácké moudro... Ale nakonec to bylo víc o politice než o prejtu. Morava se nám totiž chystá na Prahu. Slovo „demonstrace“ bylo hodně frekventované. Víc než loni v září i říjnu. Mluví se o vyprodaných spojích, organizují se společné autobusy, vylepují se letáky... Chvílemi to vypadalo jako sebevědomá a aktivní občanská společnost, která ví, co chce a proč to chce. A pokud mohu soudit podle značek aut hostů zabijačky, tak tamní dezoláti mají stále ještě prosperující firmy anebo vysoké postavení v zaměstnání. Člověk se neubrání srovnání s hentou bohatou Prahou, kde mají lidi stejná auta, ale naprosto opačný názor.
Ale pak si uvědomíte, že moravský venkov je plný firem, které doopravdy něco vyrábějí nebo poskytují skutečné služby, k čemuž potřebují hentu energiju, rozumné daňové prostředí, méně byrokracie a hlavně méně vládních výmyslů... A jste doma. Do Prahy se chystají lidé, kteří svou prací opravdu něco vytvářejí, a naopak ti, kteří z toho berou a přerozdělují, se toho děsí. Kdo má zlaté ruce, myslí na demonstraci, kdo má obě ruce levé, ten se jí děsí.
Čím dál víc to vypadá, že Jindra Rajchl bude mít plný Václavák.
Odpusťte, ale těch řečí o „plném Václaváku“ už bylo dost od pana Vrabela. Proč by to nyní bylo jiné?
Protože Jindra Rajchl si to v uplynulém půlroce odpracoval. Měl jsem možnost sledovat, jak jezdí mezi lidi a jak dokáže tři hodiny mluvit, a všichni sedí a poslouchají ho. Zatímco jiní blouznili o tom, že se společnost probudí sama, stačí se jen dostatečně hemžit a provolávat vhodná hesla, Jindra vytvářel krajské organizace. Zatímco jiní se hádali o zásluhy a o pozici lídra, Jindra zatím zvyšoval svůj dosah na facebooku, až dosáhl schopnosti skutečně napřímo oslovovat širokou veřejnost. Zatímco od Ládi Vrabela se spolupracovníci postupně měnili na bývalé spolupracovníky a přibývalo amatérů, u Rajchla tým stále rostl a profesionalizoval se.
Myslím, že to kdysi říkal kuchař Zdeněk Pohlreich – lidé mají pocit, že když do něčeho dají svoje srdce a nasazení, tak mají právo uspět. Ale tak to není. Ono se to ještě musí i umět. Jindra podle mě umí, a to je na tom jiné. Předchozí organizátoři se nedopracovali ani ke spolku či transparentnímu účtu. Ideje se od minulých demonstrací nezměnily. Ale teď mám pocit, že kromě idejí vidím i skutečnou práci.
Řeší se snížení valorizace důchodů, vláda se chystá prohnat to Sněmovnou za každou cenu. Co senioři na jižní Moravě? Lze mluvit o vážném ohrožení takovým krokem?
Víte, komu se divím nejvíc? Jurečkovi. On to má v gesci, a stejně to prosazuje. Aneb jak zničit lidovce v jejich baště. Jižní Morava je stále ještě lidovecká, byť některá místa jim už sebralo ANO i SPD, ale pořád ještě jsou tu silní v kramflecích. Zemědělci KDU také dost volili, protože Jurečka i Nekula byli „jejich“. Ale tuhle chybu už žádný zemědělec znovu neudělá. Teď nám lidovci pracují na tom, aby jim to nehodili ani důchodci. Přitom to jsou právě kostelové babičky, které na Moravě drží na nohou většinu farností i sborů. Jsou to senioři, kteří žijí ve vlastních domcích zděděných po předcích. Senioři, kteří už toho pro sebe moc nepotřebují, kupují si vlastně jen jídlo a platí náklady na bydlení. Kostel je jejich komunitou a zbylé peníze dávají panu faráři, aby jim pěkně kázal a jednou aby měli krásný funus i s muzikou a průvodem.
A teď počítejte se mnou... Za jídlo dávají skoro dvojnásobek. Za energie dávají v nejlepším případě dvojnásobek, někdy i víc. Zřejmě jim zvednou daň z nemovitosti... A navíc mají mít nižší valorizaci důchodů.
Kde myslíte, že se to projeví nejdřív? Ano, přesně tak. V kostele. Tam budou chybět peníze jako první. Peníze budou první chybět tam, kde pan farář vysvětluje svým ovečkám, že je dobré volit hodného pana Jurečku a nevolit zlého pana Babiše. Hodný pan Jurečka zařizuje, že na pana faráře nebudou peníze... Navíc rok od roku klesá státní příspěvek církvím, které chtěly být samostatné... Lidovci by si měli ve svém vedení udělat trochu pořádek. Uplyne pár let a ukáže se, že nikdo neudělal KDU tak velkou škodu jako Jurečka s Nekulou.
Abychom byli spravedliví, vládní finance jsou v rozvratu, to není žádné tajemství. Proč nešetřit třeba zde?
Ano, když otec pije, tak se rodinný rozpočet nejlépe zahojí tím, že dětem snížíme kapesné. Když hlava rodiny utrácí za milenky, tak je možné to zachránit tím, že manželka bude celý rok chodit v teplákách...
Problém není v tom, že by bylo málo peněz. Peněz je víc než dost. Problém je v tom, že se rozkradou a rozfrcají. Nemohli bychom na všechny tanky pro Ukrajinu vybírat peníze ve sbírkách? Vždyť leckterý důchodce by na něj také přispěl. Ale jiný by mohl nepřispět a raději si doma zatopit. Když jsme tady všichni tak solidární a podle průzkumů naše podpora Ukrajině neklesá, nemohli bychom to dokazovat našimi soukromými peněženkami? Stát by mohl dokazovat, že se o nás otecky stará, a my bychom mohli hlasovat peněženkami, ne?
Nemohli bychom se sami rozhodnout, které neziskové organizace chceme podpořit? Já třeba bych raději dal peníze na Středisko Víteček či záchrannou službu Royal rangers než Člověku v tísni či Evropským hodnotám. Už jen proto, že je osobně znám a vím, jakou práci dělají (pro všechny kritiky mé proruskosti uvádím, že právě tato záchranná služba v uplynulém roce provedla několik humanitárních misí na Ukrajinu).
Tímhle způsobem se samozřejmě dá pokračovat ještě dlouho. Ještě je možné důchody úplně zrušit a daně mohou být mnohem vyšší. Tak nějak mám záchvat selského rozumu, který mi říká, že řešit zvyšování státních výdajů zvyšováním daní je spolehlivá cesta do Půlnočního království.
Válka na Ukrajině trvá rok. Co k tomu vlastně říci?
Mňo... Na to, že Rusům už desetkrát došla munice, rakety, nafta, jídlo i vojáci, se tam střílí ostošest, že? Na to, že je Rusko zbankrotovaný zhroucený stát a jejich prezident už třikrát umřel a obyčejní Rusové se nemohou dočkat, až tam budou mít naši evropsky hodnotnou demokracii, tak na frontu míří nějak moc vlaků s vojenským materiálem. Nazval bych to válkou nesplněných očekávání... Po včerejším projevu naší kriegsministryně a jejího náčelníka generálního štábu mám pocit, že se nemohou dočkat, až se to rozjede i u nás.
Ale dost srandy... Dovedete si představit, kolik peněz se tam vystřílelo? Na naší i na ruské straně? Za ty peníze by se možná henten Krym i Donbas daly komplet koupit. Těch ztracených životů mladých lidí. Těch zničených domů, které byly plné dětí. Těch lží a nadutosti, které k tomuto konfliktu s železnou logikou vedly už od roku 2007. Čtu si znovu Arnošta Hemingwaye... Ježí se mi chlupy na zádech, jak se na světě nic nezměnilo.