Jak hodnotíte současný přístup Evropské unie k uprchlické krizi?

Jsem přesvědčen, že řešíme jen následky a chyba Evropské unie byla v tom, že nerozpoznala nebezpečí včas. Zatímco rostly obavy z vlny, která se evidentně blížila, evropské elity z klidu nakonec vyvedla až realita. Jsem stále přesvědčen, že Evropská unie a světové společenství mají prostředky na to, aby vytvořily podmínky v místech, kde migranti žijí, pro to, aby tam přestal teror a násilí. Situace se musí řešit tam, a ne v Evropě. Kroky, které teď Evropská unie přijímá, jsou možná správné, ale je to pozdě, stále nejsou dostatečné a neřeší základní problém v zemích, odkud sem lidé utíkají.

A co dohoda s Tureckem a způsob přerozdělování uprchlíků?

Jsem přesvědčen, že především křesťané ze Sýrie by přijati být mohli. Civilizační šok z přechodu do Evropy se dá zvládnout, ale kulturně-náboženské rozdíly ne. Syrští křesťané by tedy mohli do Evropy přicházet, navíc jich není tolik. Nejvíc ohrožení jsou totiž křesťané v muslimských zemích a jejich přijetí by ani nenastolilo otázku kvót.

Jaké nebezpečí představují lidé, kteří přišli s migrační vlnou loni do Evropy bez identifikace?

To je velké riziko. Jak je vidět, Evropa si neumí poradit ani s těmi z jiných kultur, kteří tady žijí dlouhodobě, natož s těmi, kdo přicházejí nově a o kterých není žádná evidence. Opět pouze opožděně hasíme požár. Nyní musí návratová politika být daleko striktnější, lidé bez dokladů by měli být prověřeni, a pokud bude nějaká nejasnost, měli by být vráceni.

Teroristé mívají zázemí v evropských ghettech, kde mají poměrně vhodné podmínky pro přípravu svých činů. Jak velký problém tyto zóny ve městech Evropy představují?

Představitelé Evropské unie svou nedůsledností a skoro bych řekl lehkomyslností vytvořili velký problém a nyní se k němu staví jako k něčemu nečekanému. Dosud Evropa problém neřešila, ti lidé tady žili dlouho a ani jejich druhá generace se nesžila s většinovou populací a vyrůstala v ghettech. Francie i Německo připustily, aby si ve svých čtvrtích vytvořili téměř sub-stát a měli v něm vlastní režim, a teď se vlády diví, že začaly problémy. Problém se tedy neobjevil před dvěma třemi lety, ale vznikal po řadu let. Vnímám to podobně jako romské problémy u nás – tím, že nebyly řešeny, stávají se většími. Stejně tak se problémy s muslimskou kulturou v Evropě neřešily vůbec, jednotlivé státy to nechávaly být a tvářily se, že neexistují.

Klíčový pro další migraci do Evropy je vývoj na Blízkém východě a syrský konflikt, kde nyní bylo dohodnuto částečné příměří. Může se podařit zastavení bojů a další migrace z oblasti?

Podařit se to může a do řešení se musí zapojit světové společenství. Svět nemůže tolerovat vznik jakéhokoli radikálního islámského státu. Z toho, jak byl tzv. Islámský stát ustaven, je jasné, že má jediný cíl – rozšiřovat se. Příměří s ním proto není možné. Islámský stát ohrožuje i muslimy a my musíme podporovat ty umírněné muslimské státy, které proti němu bojují. Potlačení islámského radikalismu je v zájmu celého světa.

V centru pozornosti jsou uprchlíci z Blízkého východu, kde probíhá syrský konflikt, problémy má ale i Ukrajina, kde je přes milion lidí, kteří přišli o své domovy a v případě zhoršení situace by se také mohli vydat na cestu do EU. Jak velké je toto riziko?

Nevím, jaká je budoucnost Ukrajiny, a neumím odhadnout, jak se bude situace vyvíjet. Evropa a také Česká republika se musí zaměřit hlavně na to, aby měla vlastní populaci, rostla porodnost a podporovaly se rodiny, jinak budeme starší a starší a budeme odkázáni na imigraci. Pokud jde o případné uprchlíky z Ukrajiny, myslím ale, že díky svému křesťanskému charakteru pro nás nejsou takovým nebezpečím jako ti z islámských států.

„Náš muž v NATO“, generál Petr Pavel, označil Rusko za větší bezpečnostní hrozbu než Islámský stát a také slýcháme, že Rusko je i nadále hrozbou pro Evropu. Je tomu tak? Berete vážně odhady, tvrdící, že při obsazení Pobaltí by NATO nestihlo reagovat? Či spíše hrozbu „hybridní“ války proti EU spočívající v podpoře stran a politických názorů obecně usilujících o rozpad EU a příklon jejích členských zemí k Rusku?

V tuto chvíli nebezpečí od Ruska nehrozí, Rusové v sobě mají přesvědčení, že byli vždy velkým národem a chtějí jím být stále i dnes. Rovnováha tady nyní je. Problém Evropy spočívá v tom, že opouští své hodnoty a mnoho lidí je přesvědčeno, že pro bezpečnost nemusí vůbec nic dělat a že máme spojence, který nás zachrání. Dnes už víme, že to není pravda a že se musíme umět bránit i sami. V České republice například zcela jednoznačně musíme zavést povinnou vojenskou službu. Když se podíváme na Izrael, je to poloviční národ, ale získal si respekt, i když je obklopen mnohem početnějšími muslimy. Jsem přesvědčen, že pokud budeme schopni bránit sebe, své rodiny a vlast a vychovávat své děti k takovému vlastenectví, nemusíme se bát.

Hrozí Evropě rozpad, když dnes sílí euroskeptické nálady a blíží se i britské referendum?

Ještě před rokem bych řekl, že ano, ale dnes si myslím, že nebezpečí, které hrozí z uprchlické krize, bude Evropu držet pohromadě. Dominový efekt případného brexitu ve smyslu rozpadu Evropské unie podle mne tedy nehrozí.

Jak by naše země dokázala hospodářsky obstát bez EU? Stala by se „kořistí Ruska“, jak slyšíme v podstatě pokaždé, když se o rozpadu EU mluví?

Rusko, Spojené státy i každá jiná velmoc má bytostný a přirozený zájem a tím je mít ve světě co největší vliv, podstata všech velmocí je snaha být ještě větší. Jde jen o to, aby si Evropská unie i jednotlivé státy toho byly vědomy, nenechaly se nikým ukolébat, aby nedošlo ke změnám rovnováhy.

Pro letošek se objevily prognózy, že se uprchlická vlna převalí i přes nás. Je to reálné a jsme na to připraveni?

Zatím je vidět, že uprchlíci Českou republiku obcházejí obloukem. Pokud by Evropa nezastavila migrační proud, je jisté, že se objeví i u nás. Na velký počet, jako jsou statisíce lidí, připraveni nejsme, ale desítky zejména křesťanských uprchlíků by se zde daly integrovat.