Na Ukrajině je totální chaos, těžko podpořit jednu stranu. Hovoří zkušený generál, který chce za Babiše dobýt Senát

14.09.2014 12:56 | Zprávy

Brigádní generál Přemysl Škácha byl ještě donedávna náčelníkem štábu velitelství sil podpory, před lety se zúčastnil zahraničních vojenských misí, třeba v Iráku. Teď kandiduje za hnutí ANO do Senátu, a to v Královéhradeckém kraji. Jak se vůbec brigádní generál ve výslužbě dostane k myšlence, že by své štěstí mohl zkusit v politice? Na to Škácha odpovídal v rozhovoru ParlamentníchListů.cz, v němž kromě jiného překvapil i svými názory na sankce proti Rusku.

Na Ukrajině je totální chaos, těžko podpořit jednu stranu. Hovoří zkušený generál, který chce za Babiše dobýt Senát
Foto: Hans Štembera
Popisek: Rozdávání koblih v rámci kampaně hnutí ANO do voleb do Evropského parlamentu

Pane generále, kandidujete za hnutí ANO do Senátu. Jak se vůbec brigádní generál ve výslužbě dostane k myšlence, že by své štěstí mohl zkusit v politice?

Po skončení aktivní služby v Armádě ČR v letošním roce jsem stál před otázkou co dál? Rozhodně jsem nechtěl sedět doma jako voják v záloze, ale být prospěšný naší společnosti a zúročit své dlouhodobé zkušenosti z armády a zahraniční politiky. Proto jsem se rozhodl kandidovat do Senátu.

Kandidujete ve volebním obvodu 45, tedy v Královéhradeckém kraji. Co pro tento kraj chcete v Senátu dobrého udělat?

Chci se podílet na tvorbě smysluplných zákonů a nedovolit, aby byly přijaty zákony, které by občanům ztrpčovaly život. V regionu Hradce Králové se chci zaměřit na řešení problematiky letiště, jak ho efektivně využít a spravovat, přivést evropské dotace a rozšířit počet pracovních míst, a to i pro absolventy škol.

Jakou oblastí byste se chtěl v Senátu zabývat? Předpokládám ale, že vaše volba by padla na výbor pro zahraniční věci a obranu – je to tak?

Předpokládáte správně. Vzhledem k mému celoživotnímu povolání v armádě bych byl rád nápomocen svými znalostmi a zkušenostmi ve výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

Byl jste náčelníkem štábu velitelství sil podpory, zúčastnil jste se mnoha zahraničních vojenských misí, třeba v Iráku. Co byste vzkázal těm, kteří tvrdí, že česká armáda by se neměla misí v zahraničí účastnit, i s ohledem na nedávná úmrtí pěti českých vojáků, kteří zahynuli v Afghánistánu?

Jsme plnohodnotnými členy NATO, které nám garantuje pomoc v případě jakéhokoli ohrožení. Je proto naší povinností, dle dostupných možností a schopností ČR, podílet se na vzájemné spolupráci a podpoře. A to i včetně aktivní účasti na zahraničních misích, které bohužel s sebou někdy přinášejí i ztráty na životech.

Na svém facebookovém profilu jste umístil fotografii z mise v Iráku a na vaší webové stránce jste zmínil, že se vám často vracejí hrůzné zážitky z vašeho působení v misi v irácké Basře. „V Iráku jsem byl svědkem hrůz, které přináší válka,“ uvedl jste. V devadesátých letech jsem byla členem filmového týmu, který natáčel právě v Basře, v tamní dětské nemocnici. Leželo tam mnoho dětí znetvořených od vojenských střel, některé z nich se rodily s velkým postižením. Mnoho matek z okolí Bagdádu tehdy přišlo o děti...

V průběhu svého působení v Iráku, jako velitel Kontingentu Armády České republiky - 7. polní nemocnice, jsem skutečně byl svědkem velkého lidského utrpení. Na operačním stole v naší nemocnici leželi znetvoření lidé, mnohdy ženy a děti, se střelnými, střepinovými či popáleninovými zraněními. Ačkoli naši lékaři byli zkušení praktici - řada z nich již předtím v misích působila - stávalo se, že i oni někdy byli překvapeni tím, co operovali.

Určitě sledujete dění na Ukrajině. Jaké pocity ve vás vzbuzuje celá ukrajinská krize?

Ve mně vyvolává ukrajinská krize velice smíšené pocity. A to především proto, že situace tam je velmi nečitelná a chaotická, což je způsobeno tím, že jsme denně svědky řady, ať již záměrně či nikoli, informací i dezinformací.

Zatímco jedna strana je přesvědčená o tom, že za krizí na Ukrajině stojí expanzionistická politika Moskvy a kritizují kvůli tomu hlavně ruského prezidenta Vladimira Putina, strana druhá tvrdí, že se ruská armáda bojů na Ukrajině neúčastní. Kam se přikláníte vy?

Z mé předchozí odpovědi je jednoznačně patrné, že v dané situaci je velmi těžké se správně orientovat, natož se přiklánět na tu či onu stranu. Ani zpravodaj České televize Miroslav Karas, který je přímo v místě konfliktu, nedokáže identifikovat, kolik ruských vojáků se bojů vlastně účastní, kolik jich bylo staženo. Pochybuje i o tvrzení ukrajinského prezidenta Porošenka, který tvrdil, že 70 procent ruských vojáků bylo staženo, protože nebylo zveřejněno, z jakého počtu lze uvedená procenta vlastně počítat.

Jaký názor máte na sankce proti Rusku?

Sankce proti Rusku měly mít za cíl snížit nebo zamezit vměšování se do ukrajinského konfliktu. Tak jako každá akce vyvolává reakci, stejně tak i sankce proti Rusku vyvolávají protisankce. Nedomnívám se, že by již přijaté a další přijímané protiruské sankce změnily postoje a chování Ruska. Rozhodně však budou mít negativní vliv na ekonomickou situaci. A to oboustranně. Je tedy otázkou, kdo zavedené sankce a protisankce ve skutečnosti nejvíce pocítí.

Summit EU nedávno rozhodl, že Evropská komise společně s diplomaty navrhne další přitvrzení protiruských opatření. S tím ovšem tehdy moc nesouhlasil český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který sankce považuje za kontraproduktivní. Co si o postoji premiéra myslíte?

Postup premiéra považuji jednoznačně za správný. Oceňuji jeho snahu a úsilí ochránit české dovozce a vývozce, jejichž obchod je často závislý na vzájemném obchodu s Ruskem.

Před pár dny médii proběhla zpráva, že boje na jihovýchodě Ukrajiny by měly skončit. Ukrajinský prezident Petro Porošenko totiž prý oznámil, že se se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem domluvil na trvalém příměří v Donbasu. Věříte tomu?

Rád bych tomu věřil, ale nejsem přesvědčen o tom, že bude oběma znepřátelenými stranami stoprocentně dodržováno. Každopádně považuji za pozitivní, že k dohodnutí příměří vůbec došlo, protože by mohlo být odrazovým můstkem k dalším diplomatickým jednáním.

Co říkáte na „kulturu“ v Poslanecké sněmovně? Určitě vám neušly třeba nedávné sněmovní pře koalice s opozicí ohledně služebního zákona.

„Kulturu“ v Poslanecké sněmovně mohu hodnotit jen na základě vysílaných přenosů v televizi. Některá vystoupení poslanců považuji za zábavná, některá za nevkusná. Myslím si však, že s příchodem poslanců reprezentujících hnutí ANO došlo k určitému zlepšení. Jejich vystoupení jsou věcná a profesionální, bez napadání svých kolegů.

Jakou politiku podle vás dělá vláda Bohuslava Sobotky? Máte nějaké kritické výhrady proti členům tohoto kabinetu?

Politiku vlády Bohuslava Sobotky bych hodnotil spíše pozitivně. Oceňuji, že se snaží plnit to, co si stanovila ve svém programu. Konkrétní a zásadní výhrady ke členům kabinetu zatím nemám.

Ministr obrany Martin Stropnický sice hájí barvy hnutí ANO, stejně jako vy, přesto, jako voják, máte k jeho práci nějaké výhrady?

Ministr Martin Stropnický nemá rozhodně lehkou roli. Armádní organismus je velice složitá záležitost, do které nelze proniknout během několika týdnů či měsíců. Je dobré, že pan ministr si vybral do svého nejužšího realizačního týmu náměstků a poradců velmi schopné osobnosti, které skýtají záruku dalšího pozitivního rozvoje armády.

Podle předvolebních preferencí je u voličů již delší čas jedničkou právě ANO. Myslíte si, že to je hlavně kvůli lídrovi Andreji Babišovi?

Andrej Babiš je bezpochyby osobnost velice charismatická s vlastnostmi a schopnostmi vrcholového manažera. Cením si na něm především faktu, jaký má přímý přístup v politice a touhu poctivým způsobem změnit stávající poměry v České republice. Do hnutí ANO přivedl a přivádí schopné lidi, kteří mají stejný zájem jako on, a to bez zištných cílů. Při setkání s ním na mne vždy působil velice seriózním a upřímným dojmem. Dnešní ANO je tam, kde je, také především díky Andreji Babišovi.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Olga Böhmová

Ing. Zuzana Ožanová byl položen dotaz

náměstci

Dobrý den, nemyslíte, že není problém jen v počtu náměstků, ale celkově? Nač potřebujeme tolik ministrů, ale třeba i zákonodárců? Já myslím, že kdyby jich bylo třeba o 1/3 míň, klidně i o polovinu, nic by se nestalo. A vůbec nač je třeba tolik úředníků, poradců a bůh ví koho ještě? Není tohle cesta,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Stejně střílí Američané.“ Drulák a ukrajinské útoky na Rusko

18:42 „Stejně střílí Američané.“ Drulák a ukrajinské útoky na Rusko

Jak to bylo s americkým souhlasem Ukrajině střílet na Rusko raketami dlouhého doletu? Bývalý elitní …