Od bolševického puče v Rusku uplynulo 100 let. Co se vám vybaví, když se řekne VŘSR?

Ve škole jsem to nejprve vnímal, že zvítězila spravedlivá myšlenka nad třídním nepřítelem. Později jako naprosto zločinný akt, který vznikl v Rusku, pozdějším Sovětském svazu. V době, kdy jsem už byl zapojen do protikomunistických aktivit, jsem si VŘSR připomínal tak – pokud jsem zrovna nebyl ve vězení – že jsem výbušninou či jinak zaútočil na nějaký objekt. Toto období bylo pro mě vždycky velmi akční. Dokonce koncem října 1974 jsem se dostal i do střetu. Kdy jsem se pokusil o sabotáž na vojenské koloně, ale byl jsem překvapen regulovčíky, kteří měli pohotovost. Popisuji to na svých stránkách. Došlo ke střelbě, dva sovětští regulovčíci byli mrtví. Nastalo dlouhé vyšetřování. Měl jsem velké štěstí. Měli proti mně pouze nepřímé důkazy, samopal nenašli. Společník, který tam byl se mnou, měl takový strach, že se se mnou setkal až po 17. listopadu 1989. Takhle nějak. Nechci vyprávět nějaké otřepané fráze. Mohu vyprávět o věcech, o které jsem se snažil. Aspoň jim stéblo položit přes cestu.

Myslíte, že dnešní teenageři vědí, o co jde, co se týče VŘSR?