Ve třech čtvrtinách roku činil schodek státního rozpočtu 21 miliard korun, zatímco loni vykazoval k 30. září přebytek 15 miliard korun. Jaké vysvětlení máte pro to, že se státu nedaří hospodařit tak jako v prvních devíti měsících minulého roku?

Je pravdou, že výsledek byl negativně ovlivněn prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů (FM). Jenže i po očištění tohoto vlivu je výsledek meziročně horší – ke konci září dosáhl schodek 19,0 miliard korun. Ve stejném období roku 2018 představoval takto očištěný výsledek schodek ve výši pouhých 4,8 miliard korun. Pes je zakopaný na výdajové straně. Celkové výdaje v objemu 1.124,2 miliard byly o 116,8 miliard, tedy o 11,6 procenta, nad úrovní stejného období minulého roku. To je navýšení, které hrubě neodpovídá aktuálnímu růstu ekonomiky. Pokud by pokračovalo takové tempo navyšování výdajů, v brzké době by nám zlomilo vaz. Pro letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 40 miliard korun. Nedá se čekat, že by výsledek celoročního hospodaření byl nějak zázračně lepší než tento už tak neambiciózní plán. Vláda si zkrátka kupuje hlasy výdaji z rozpočtu – a zatím jí to zjevně vychází.

Je nesmysl považovat českou či dánskou korunu, britskou libru nebo švýcarský frank za symbol nezávislosti. V rozhovoru pro server Info.cz to řekl Steen Jakobsen, hlavní ekonom dánské banky Saxo, s tím, že si stejně tak nemůžeme myslet, že měnová politika České národní banky je nezávislá, protože je závislá na Evropské centrální bance a na evropské ekonomice. Je tedy národní měna ve skutečnosti jenom hezké politické gesto a iluze svobody, jak dánský ekonom tvrdí?

Výraz „symbol“ má v sobě jistou dávku emocí. Symboly a emoce jsou pro veřejnost důležité, nicméně na ekonomické věci bychom se měli dívat pokud možno pragmaticky a bez emocí. Jistěže korunu lze chápat jako symbol nezávislosti – ale neméně důležité či ještě důležitější je to, že koruna je zkrátka ekonomicky užitečná: Pomáhá nám. Naše životní úroveň je s korunou vyšší než s eurem. Už jsem na tomto místě jednou citovala studie německého Centra pro evropskou politiku z jara tohoto roku. Němečtí ekonomové zjistili, že zavedení eura mělo na různé země různý dopad. Někde se projevilo pozitivně, někde negativně. Konkrétně na zavedení eura nejvíc vydělaly Německo a Nizozemsko: Němci díky zavedení eura od roku 1999 v průměru kumulovaně zbohatli o 23 tisíc eur a Nizozemci o 21 tisíc.

Naopak nejvíc prodělala Itálie. Ital v průměru přišel kumulovaně o neuvěřitelných 74 tisíc eur. A Francouz o 56 tisíc. Euro zrovna dvakrát nepomohlo ani Slovensku. Podle statistiky, kterou nedávno zveřejnila Allianz, jsou Češi v průměru skoro třikrát bohatší než Slováci. Kde asi s tím eurem udělali chybu, že nás ještě nedohnali, ale naopak nůžky mezi námi se v poslední době ještě rozevřely...? Ale propaganda pojede dál. Stejně bude řada lidí stále říkat, že euro jsme tu už měli mít, protože to a ono – něco si najdou.

A že ČNB není nezávislá? Pravda – je méně nezávislá než v minulosti. Jednak jsou centrální banky čím dál víc obsazovány politiky místo ekonomy, jednak pokud eurozóna sníží hypoteticky úrokové sazby na mínus 2 procenta, my je nemůžeme zvýšit na plus 10 procent, protože pak by koruna skokově zpevnila jak blázen a naše podniky by to zlikvidovalo. Čili je pravda, že se manévrovací prostor České centrální banky zužuje. Ale to neznamená, že musí Evropskou centrální banku slepě kopírovat. Pořád to může dělat lépe než ECB. Já sice na ČNB často a hodně nasazuji, ale zaplaťpámbu za ni! I tak totiž pořád funguje nesrovnatelně lépe než ECB.