Někteří označují rok 2015, který je téměř za námi, dokonce za nejsložitější rok od sametové revoluce. Masová nelegální migrace, občanská válka na Ukrajině, Sýrie, Turecko a ISIL, řecká krize, teroristické útoky a hrozba jejich pokračování… Byl podle vás rok 2015 něčím přelomový?

Je pravda, že se v současné době projevily naplno jevy, které však zajisté probublávaly politikou a připravovaly se delší dobu. To, co se děje, má potenciál ke vzniku velké celosvětové krize, která může vyústit ve válečný konflikt, jehož důsledky by znamenaly s velkou pravděpodobností konec naší civilizace. Poslední desetiletí je dobou permanentní krizové situace, která nutně musí velmi negativně ovlivňovat běžný život nás všech. Vzhledem k tomu, že civilizace dospěla do bodu zlomu, je nutno položit některé otázky. 

Jaké otázky?

Kam se za uplynulé čtvrtletí poděly „ideály“, které byly s takovou vehemencí některými politiky deklarovány? Kde je stabilní ekonomika, kde je větší bezpečnost světa po jednostranném zrušení Varšavské smlouvy? A je tento vývoj spontánní nebo za ním někdo stoji? Kdo sleduje, co se ve světě děje, dokáže si na řadu otázek odpovědět.  Od začátku devadesátých let si USA a některé státy NATO dělaly, co chtěly. Výsledkem byla namátkou válka na Balkáně, Irák, Afghánistán, totální rozvrat politických systémů v severní Africe a na Blízkém východě. V neposlední řadě Ukrajina. Toto všechno jsou příčiny současné migrační vlny, kterou mnozí srovnávají s nájezdy barbarů ve středověku. Totální destabilizace Evropy…

Tématem číslo jedna se tedy stala zmíněná migrační krize. Do Evropy se dostávají stovky tisíc lidí, o kterých údajně nic nevíme. Když se s odstupem podíváme na průběh krize v roce 2015, co lze považovat za úspěch v jednání Evropské unie v tomto kontextu a v čem naopak evropské elity selhaly?

Ne údajně, ale určitě o nich nic nevíme. Aspoň o 99 procentech migrantů ne. Bylo by strašně naivní si myslet, že mezi ně nebyli infiltrováni muslimští radikálové, spjatí s terorismem a se speciálními úkoly. Vzhledem k tomu, jak se situace zatím vyvíjí a jak postupem času gradovala, jsem přesvědčen, že takzvané evropské elity nebyly absolutně na tento vývoj připraveny a totálně selhaly. A je to asi proto, že Evropa silně podcenila, co Spojené státy za poslední roky ve světě pro svoje vlastní zájmy udělaly a ve vlastním pudu sebezáchovy nedocenila, k čemu to může vést.

V souvislosti s migrační krizí se i česká politická scéna začala polarizovat. Atmosféra posledních dní alespoň z hlediska médií působí tak, že každý v této zemi nenávidí Zemana, a to včetně premiéra Sobotky, který ho obvinil z šíření nenávisti. Zeman prý rozděluje národ, spolčuje se s extremisty. Je tomu opravdu tak? A bude takové názorové rozdělení ve společnosti gradovat?

Nemohu souhlasit s tím, že by prezident Zeman rozděloval národ. S žádnými extremisty se nespolčuje a jen říká to, co je zjevně a objektivně patrné. A neříká to jen prezident. Kdo vnímá, co se ve skutečnosti děje, nemůže mluvit jinak. Naše společnost je polarizována už dlouho a velkou měrou k tomu přispívají média. Nedávno jsem odpovídal na otázku, zda naše vláda dělá všechno potřebné pro zajištění bezpečnosti a budoucí integrity České republiky. Tehdy jsem byl přesvědčen, že ano. S odstupem tří měsíců musím poopravit svůj názor. Doufám, že premiér Sobotka vnímá celou realitu situace, pokud hovoří o šíření nenávisti. Buďto je to jeho vlastní názor, anebo je to důsledkem našeho přeopatrného postoje vůči EU a NATO. Domnívám se, že se jedná o druhou alternativu. Pokud bude tento stav trvat, bude se zvyšovat i gradient rozdělení společnosti se všemi možnými důsledky.  I když objektivně je nutno uznat, že u nás je v současné době imigrační situace klidná.

Totéž se dle mnohých dělo v celoevropském kontextu. Jakoby se část Evropanů odklonila od dosavadních elitních politiků typu Merkelové nebo představitelů EU a přiklonila se k euroskeptickým a antiuprchlickým silám. Je to zdravý vývoj? Jde o reakci na konkrétní situaci, nebo na dlouhodobě neutěšený stav soužití menšin v Evropě s většinou? Objevují se též názory, že ke „krajní pravici“ se kloní lidé, kterým se zdá, že je přestala hájit běžná levice. Co na to vše říci a co v té souvislosti čekat příští rok? Bude řada voleb, mluví se i konkrétně o přežití Angely Merkelové, vzestupu Marine Le Penové...

Svět se ocitl na křižovatce. K akceleraci zásadních změn došlo od devadesátých let, kdy se rozpadl takzvaný bipolární svět. Jedna strana byla přesvědčena, že může dělat, co chce, protože  protiváha najednou zmizela. To k ničemu dobrému nikdy nevede a taky nevedlo. Tato otázka obsahuje aspekty, které všechny způsobily destabilizaci Evropy, včetně selhání teorií multikulturalismu. Tento stav je velmi nebezpečný a jak z historie víme, velmi snadno může vést k totalitnímu diktátorskému zvratu.

Na straně druhé nelze všechny, kteří se kloní k euroskeptickým a antiuprchlickým silám řadit ke krajní pravici. Jsou to obyvatelé Evropy, kteří prostě mají strach z nebezpečného vývoje a reagují na konkrétní situaci. Že je soužití menšin s většinovým obyvatelstvem někde problémové je sice pravda, ale nikdy to nevedlo k takové eskalaci napětí jako nyní. Angela Merkelová nedokázala vyhodnotit  dobře, co se děje, a proto se dostala do slepé uličky a bude bojovat o politické přežití. Jak dopadnou volby v ostatních zemích, záleží na dalším vývoji a samozřejmě na voličích. Kdyby tyto jevy existovaly odděleně a relativně nezávisle na sobě, nebezpečí by bylo jistě menší. Velmi nebezpečné je právě jejich synergické působení.