Ministerstvo financí ještě v čele s Andrejem Babišem předložilo v pondělí návrh státního rozpočtu pro příští rok se schodkem 50 miliard korun. Týž den napsal končící šéf rezortu na sociálních sítích: „Tenhle návrh rozpočtu na 2018 jsem dnes představil. Nepochybuji, že ho všichni budou kritizovat. Pojďte na to.“ Jak byste s touto výzvou Andreje Babiše naložila vy?

Nehodlám skočit na každou marketingovou vějičku. Vymezovat se proto někomu tak, že když on řekne A, já automaticky musím říct B jen proto, že to řekl ten a ten, je infantilní. Pojďme se tedy na rozpočet podívat konkrétně.

Andrej Babiš prozradil, že sečtením představ rezortů by se jednalo o deficit sto miliard korun, tedy že navrhovaný schodek je jen poloviční. Nebude už úspěchem navzdory kritice schodkového rozpočtu domluvit a schválit alespoň těch padesát miliard, protože někteří ministři avizují, že pro rezort budou chtít přidat? A zasloužil by si to některý?

Takhle otázka nestojí. Nemůžeme se ptát, který rezort, nebo zda vůbec nějaký, by si zasloužil přidat. Otázka zní tak, zda pro vývoj naší ekonomiky, a tedy potažmo pro vývoj životní úrovně našich lidí, je výhodnější mít rozpočet schodkový, vyrovnaný, nebo přebytkový. A odpověď zní, že nejvýhodnější je mít dlouhodobě vyrovnaný rozpočet, ale to jen za předpokladu, že už máme pořešen růst veřejného dluhu. Pokud stále ještě roste veřejný dluh, musíme nejprve veřejný dluh snížit tím, že budeme mít rozpočet přebytkový, pak teprve si můžeme začít hrát na rozpočet vyrovnaný.

Správná odpověď tedy zní, že bychom měli peníze ubrat všem rezortům tak, aby byl schodek buď výrazně nižší, nebo ještě lépe, aby nebyl žádný. Optimální by sice hypoteticky bylo mít přebytek, ale současně uznávám, že sestavit z roku na rok rozpočet tak, aby se ze schodku překlopil IHNED do přebytku, by bylo dost šokové.

Andrej Babiš na tiskové konferenci také oznámil, že státní dluh bude na konci letošního roku 1,613 bilionu korun, stejný byl i na konci loňského roku, tato vláda podle něj snížila dluh o 70 miliard korun. Na sociálních sítích pak k tomu připsal: „Deficit neznamená vždy zadlužení. Zase si někdo plete účetnictví s cashflow.“ Byl slovy prezidenta Miloše Zemana opravdu Andrej Babiš „člověk, který vykonal v čele ministerstva práci, kterou nedokázal nikdo předtím“?

Pan Babiš se do toho, myslím, maličko zamotal a spíš chtěl ve své snaze o bonmot prohlásit, že si někdo plete aktuální a neaktuální účetnictví, tedy výnosy a náklady s příjmy a výdaji … No nic. Podívejte, opakuju pořád dokola, že tenhle trik s veřejným dluhem je sice efektní, ale pořád je to jen účetní trik. K tomuto vrcholně nepravděpodobnému jevu, totiž snížení veřejného dluhu, totiž mohlo dojít ne proto, že by se skutečně zlepšila dluhová pozice České republiky a vylepšila kondice české ekonomiky, ale proto, že jednak byla rozpuštěna rezerva „na horší časy“, a jednak a hlavně proto, že jsme loni nečerpali tolik peněz z Evropské unie. A čerpání evropských fondů s sebou nese nutnost je spolufinancovat, tedy zatěžuje náš rozpočet. My jsme prostě dostali od EU míň peněz, proto jsme nemuseli z našeho rozpočtu přihodit další peníze a dosáhli jsme lepšího výsledku. My se tedy vlastně nechlubíme tím, že jsme lépe hospodařili. My se chlubíme tím, že jsme míň peněz nafasovali!

A pokud jde o hlášku, že pan Babiš „vykonal v čele ministerstva práci, kterou nedokázal nikdo předtím“, musím konstatovat, že skutečně se nikomu před ním nepodařilo prezentovat jako svůj úspěch fakt, že jsme z EU nedostali peníze.

Nový strážce státní pokladny Ivan Pilný se nechal slyšet, že bude ve své nové funkci lakomý. Mimo jiné řekl, že je zásadně proti zvyšování minimální mzdy. V čem dalším byste mu doporučila, aby lakotu projevil?

To, co jsem zatím od pana Pilného slyšela, neznělo věcně zase tak špatně. Je to evidentně celkem pravicově smýšlející politik, což jsme ve vládě na postu ministra financí už hodně dlouho neviděli. Andrej Babiš je v tomto ohledu dost nezařaditelný a spíš bych jej popsala jako politického oportunistu. S jeho odporem vůči zvyšování minimální mzdy se ztotožňuji. Ohledně lakoty tedy pan Pilný, myslím, moc radit nepotřebuje. Spíš by potřeboval poradit ohledně politické obratnosti. Zdá se mi totiž poněkud … jak jen to říct kulantně? Nediplomatický. Jistá míra diplomacie je ovšem v jeho pozici nutná. Jinak velmi rychle narazí na hradbu. A navrch mám silné obavy hraničící s jistotou, že si z něj někdo chce udělat jen loutku, jen to panu Pilnému možná ještě nedošlo.