Sochu sovětského maršála a osvoboditele Prahy Ivana Stěpanoviče Koněva, jež se nachází na náměstí Interbrigády v Praze 6, někdo ve čtvrtek 22. srpna potřísnil červenou barvou. Vaše stranická kolegyně Marta Semelová to považuje za projev neúcty k osvoboditelům v květnu 1945. Jinak to ovšem vidí starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09), který tuto sochu tady nechce. Jak se na tuto záležitost díváte vy?

Socha osvoboditele Prahy maršála I. S. Koněva stejně jako socha generála G. S. Pattona v Plzni, ale i pražská socha W. Churchilla jsou projevem úcty k těm, kdo se zasloužili o porážku nacismu a osvobození Československa. Co víc k tomu dodat? Je skutečností, že jsou lidé, kteří to vidí jinak, ale projevy vandalismu a neúcty k takovým památníkům svědčí velmi často o kulturní negramotnosti, neznalosti nebo o politické účelovosti jednání těch, kdo projevují lhostejnost nebo neúctu k památníkům historické minulosti.

Jak vlastně máme přistupovat k Rusku? Je správné, že prezident Zeman přijal pozvání od Vladimira Putina na příští rok na oslavy konce války?

Jako k jiným našim partnerům, se kterými máme a chceme mít dobré vztahy a se kterými spolupracujeme bilaterálně i prostřednictvím OSN a dalších organizací v oblasti mezinárodních vztahů, na poli kultury, vědy i v ekonomické oblasti. Považuji za samozřejmé, že se prezident republiky účastní oslav spojených s porážkou nacismu a fašismu a s osvobozením Československa. A považuji v této souvislosti za projev dobré historické paměti, že ctí odkaz obětí nacismu a války, hrdinství těch, kdo se zasloužili o porážku nacismu. Podíl Sovětského svazu na vítězství i na osvobození Československa byl rozhodující. A je logické, že prezident Zeman s úctou a respektem přijímá pozvání na oslavy Dne vítězství od těch, kdo tento odkaz ctí.

Panuje dnes ve výkladu historie 20. století jakási dvojakost, například ve vztahu k těžkostem, které nám způsobili Němci a Rusové? Je podle vás dnešní mainstreamové vnímání českých moderních dějin vyvážené a objektivní?

Současná falzifikace nesporných historických faktů a souvislostí či nové, vyloženě spekulativní interpretace našich národních i československých, evropských a světových dějin jsou mimořádně rozsáhlé. Technologie a prostředky, které jsou k tomu využívány jsou ohromné. Cenzura nepohodlných faktů, jejich zasouvání do mediálního stínu, a naopak přepisování dějin, to vše se odehrává nejen v komerčních, ale i takzvaných veřejnoprávních médiích. Objektivní vnímání dějin a historických souvislostí společenského pohybu, respekt k faktům v jejich komplexnosti je něco, co je na překážku jednostranné, černobílé ideologické interpretaci. Jsou v tom samozřejmě zájmy, které není těžké identifikovat.

V posledních týdnech jsme sledovali vládní krizi kolem jmenování ministra kultury. Co o ní soudíte a jak hodnotíte vládu celkově? Zaslouží si vaši podporu?

V současnosti nevidím lepší alternativu k současné vládě. Rozumně uvažující a protikorupčně naladění občané v žádném případě nemohou mít zájem na návratu starých zkompromitovaných figur někdejších korupčních vlád a stran typu ODS či TOP 09. Tahanice kolem ministra kultury začaly v souvislosti s jeho účastí na křtu mojí knihy Ve znamení kříže. Někomu totiž vadí kritika podvodů, které se římskokatolická církev pokouší halit svatou rouškou. A někomu možná vadily i vhledy ministra kultury do problémů financování kultury.